Cílem studie je sledovat dovednost neverbální detekce pravdy a lži mezi policisty a studenty ekonomiky a managementu. Příslušníci Policie ČR (n=197) a studenti ekonomiky a managementu (n=161) hodnotili pravdivost výpovědí v 21 videoklipech z reálného vyšetřování trestných činů. Jejich hodnocení byla založená na pozorování neverbálního chování. Zvuková stopa ve videozáznamech byla modifikována, aby nebylo možné rozeznat konkrétní slova, ale aby zůstaly zachovány paraverbální charakteristiky řeči. Výsledky naznačují tendenci respondentů k tzv. lie bias při hodnocení výpovědí, tedy tendenci posuzovat výpovědi spíše jako lživé. Významnou roli hrály také stereotypy. Výpovědi podezřelých odlišné národnosti, nižšího věku nebo s výraznými vzhledovými rysy byly častěji označovány jako lživé. Výzkum může být přínosný pro výcvik profesionálů, kteří využívají techniky detekce lži při vyšetřování trestných činů, k identifikaci klamání při výběrových řízeních i v dalších oblastech. and The study looks at the ability to detect nonverbal deception among police officers and economics and management students in the Czech Republic. Respondents from police departments (n=197) and university students of human resources (n=161) completed a deception detection task and evaluated veracity of the statements of suspects in 21 videos from real crime investigations. Their evaluations were based on nonverbal behavior. Voices in the video clips were modified so that words were not recognizable, yet paraverbal voice characteristics were preserved. Results suggest respondents have a tendency to so-called lie bias, i.e. a tendency to evaluate the statements preferably as deceptive. In the evaluation of video clips, stereotypes also played a significant role. The statements of suspects of a different ethnicity, younger age or specific visual features were considered deceitful more often. Research might be beneficial for training professionals, who use techniques of deception detection in crime investigation, for identification of deception during job interviews or in other fields.
The study maps the development of work and organizational psychology in the Czech Republic. The first part outlines the development of the discipline in the world, which took place in two main lines concentrated on individual and social aspects. The second part deals with the development of work and organizational psychology in the then Czechoslovakia, with particular emphasis on the Czech lands. The development of psychotechnics was supported by international institutional cooperation (the Institute of Psychotechnics at the VI Division of the Masaryk Academy of Labor started its activities in 1920) and the establishment of specialized workplaces in large companies (e.g. the Vítkovice Ironworks, Baťa Zlín, Electrical Enterprises of Prague). Psychotechnics focused mainly on work analysis, pre-employment personality attributes diagnostics, employee selection and placement, performance and productivity analysis, employee evaluation and motivation, consultancy in the choice of profession as well as personal problems etc. The development of work and organizational psychology in Czechoslovakia was briefly discontinued in the 1950s, and subsequently revived at the turn of the fifties and sixties, when professional psychological activities started taking place at universities and in various research institutions., In order to solve contemporary problems related to the human factor in industry, professional psychological workplaces were either renewed or newly created in several large enterprises and organizations and their management departments. The scope of their activities was extensive and included routine selective diagnostics as well as consulting, and expert activities including scientific research. At present, following the transition to a market economy after 1990, professional activities and staffing of psychological workplaces in individual economic organizations and companies have been gradually reduced to complete dissolution, and the efforts to meet the requirements for psychological services have been moved to specialized external companies. The third part of the study discusses selected experts who significantly contributed to the development of Czech work and organizational psychology and their publishing activities., V první části poukazuje na základní směřování disciplíny ve světě, která se odehrává ve dvou hlavních liniích zaměřených na individuální a sociální hlediska. Druhá část se zabývá vývojem psychologie práce a organizace v tehdejším Československu, především s ohledem na české země. Pozornost je věnována zejména psychotechnice. Její rozvoj byl podpořen mezinárodní spoluprací, institucionálně (v roce 1920 zahájil činnost Psychotechnický ústav při VI. Odboru Masarykovy akademie práce) i vznikem odborných pracovišť ve velkých firmách (např. Vítkovické železárny, Baťa Zlín, Elektrické podniky pražské). Psychotechnika se orientovala podobně jako ve světě zejména na analýzu práce, výběr a rozmisťování zaměstnanců, na racionální úpravu pracovních podmínek, hodnocení pracovníků a jejich motivaci, na poradenství při výběru profese a osobních problémech apod. Po období rozvoje psychologie práce a organizace v tehdejším Československu následovala stagnace v padesátých letech dvacátého století., and Po jejím odeznění přicházel postupně další rozvoj na přelomu padesátých a šedesátých let. Odborné psychologické aktivity se uplatňovaly na vysokých školách a v různých výzkumných institucích. K řešení aktuálních problémů spojených s lidským faktorem v průmyslu byla obnovována nebo nově vytvářena odborná psychologická pracoviště v řadě velkých podniků a organizací a jejich řídících útvarech. Okruh řešené problematiky byl rozsáhlý a zahrnoval rutinní výběrovou diagnostiku i poradenskou a expertizní činnost včetně vědeckého výzkumu. V současnosti, v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice po roce 1990, byla odborná činnost i personální obsazení řady etablovaných psychologických pracovišť v jednotlivých hospodářských organizacích a firmách postupně redukována až k úplnému zrušení. Uspokojování požadavků na psychologické služby se pak přesunulo do specializovaných externích firem. Ve třetí části studie jsou přiblíženy některé osobnosti, které se významně podílely na rozvoji české psychologie práce a organizace, a jejich publikační aktivity.