Automaty obsahující z hlediska zdravé výživy nevhodné potraviny a nápoje jsou dnes běžně umisťovány ve školách, nemocnicích a téměř ve všech veřejně přístupných budovách. Jsou typickými atributy celosvětově se rozmáhající fast-foodové kultury, která je jednou z příčin pandemie obezity, a to včetně alarmujícího nárůstu obezity u dětí. Automaty umisťované ve školách jsou v tomto kontextu velmi nebezpeč- né. Nejenomže posilují u dětí nesprávné výživově zvyklosti, ale také zásadně zpochybňuji důvěryhodnost výchovy ke zdraví. Z těchto důvodů v některých zemích dnes již existuje buď úplný zá- kaz automatů ve školách vůbec nebo je zavedena přísná regulace jejich obsahu. Článek podává stručný přehled o situaci ve vybraných zemích, a to s důrazem na země EU, včetně informace o vývoji a nejnovějších politických iniciativách v ČR., Vending machines containing inappropriate foods and beverages in terms of healthy eating are routinely placed in schools, hospitals and almost in all public buildings. They are typical attributes the growing and worldwide fast-food culture, which is one of the causes of obesity pandemic, including the alarming rise in obesity among children. In this context, vending machines placed in schools are very dangerous. Not only enhance children incorrect nutritional habits, but also fundamentally challenged the credibility of health education in schools. Therefore, in some countries today there is either a complete ban on sale „junge food“ and placement of vending machines in schools or there is a strict regulation of their content. The article gives a brief overview of situation in selected countries, with an emphasis on EU countries, including information on the latest developments and relevant policy initiatives in the Czech Republic., Helena Hnilicová, and Literatura
V první polovině devadesátých let minulého století byl v ČR postupně zaveden systém více veřejných zdravotních pojišťoven. Jedním z nedořešených ekonomických problémů českého zdravotnictví je právě pozice, motivace a počet plátců zdravotní péče, tedy zdravotních pojišťoven. Článek respektuje existující různorodost typologie systémů zdravotní péče a podmínek pro jejich implementaci, neusiluje o to obecně analyticky rozetnout spor, zda je lepší jedna pojišťovna nebo více. Cílem článku je ukázat na konceptuální úrovni jednu z možných cest k tomu, aby zdravotní pojišťovny hrály v českém zdravotnictví skutečně systémovou roli a byla pomocí ekonomických nástrojů posílena motivace k alokační efektivnosti veřejných prostředků solidárně vybíraných od občanů na základě zákona za účelem zabezpečení dostupnosti zdravotní péče. V této souvislosti však také definuje předpoklady takového vývoje, upozorňuje na silná a slabá místa systému více zdravotních pojišťoven a ukazuje, že jeho klíčovým místem je úloha a síla státu jako jeho regulátora. Metodou k dosažení tohoto cíle je tvorba hospodářsko-politického modelu, který s ohledem na institucionální podmínky a empirické zkušenosti z českého systému veřejného zdravotního pojištění funkčně rozvíjí pluralitu zdravotních pojišťoven a všímá si možností implementace ekonomických motivačních strategií, ale i rizik s jejich použitím spojených., During the nineties a system of multiple public health insurance companies was established in the Czech Republic. One of the still unresolved problems of Czech health system is the position, motivation and count of health care payers, e.g. health insurance companies. The article pays full respect to the existing differences in typology of health care systems and conditions for their implementation, thus does not aim to finally resolve the question whether having one or more of them is appropriate. The aim of the article is to show on the conceptual level one of the possible ways to the status where health insurance companies play in the Czech health care system more appropriate role and through the economic tools the motivations to allocative efficiency of public resources paid by citizen would be increased. In this context the article also defines the conditions of such development and organization, shows strong and weak areas of this system and shows that the key factor is the position of the government as the system regulator. The used method is the creation of economic policy model, which with respect to institutional conditions and empirical evidence of Czech public health insurance system focuses on plurality of health insurance companies and shows the possibilities of economic motivation strategies, but also the risks associated with them., Jan Mertl, and Lit.: 15