Figurální výzdoba zdí zelené světnice. V jedné z lunet je zobrazen lov na jelena, v pozadí hrad Blatná. Chlap s cepem, muž s pohárem, mladík s kuší, divá žena s loutnou, muž s kyjem, diví mužové, hudebník., Chadraba 1984#, 568-569., Poche 1982#, s. 453., and První malba české krajiny, možná i první politické karikatury v nástěnném malířství českých zemí. Postavy jsou interpretovány jako masopustní maškary. Vzhledem k tomu, že výzdobu nechal zhotovit příslušník umírněného křídla katolického panstva Lev z Rožmitálu, je možné uvažovat i o karikatuře husitů. Mohl jej představovat muž v selském oblečení a se zuřivým výrazem v tváři, který zdvihá výhrůžně cep. Na humorný charakter výjevu ukazuje jeho umístění - postava v životní velikosti je namalovaná na zdi dveřního výklenku tak, že se objevila teprve tehdy, když za sebou příchozí zavřel dveře. V Blatné najdeme i protějšek selského buřiče, představuje jej jednak muž s pohárem umístěný na zdi dveřního výklenku tak, že příchozího vítá, jednak vedle něj stojící muž v módním oblečení, který míří puškou na čápa. Další archaický bojovník, tentokrát s velkým palcátem, je zobrazen na zdi místnosti. Nad těmito postavami umístěnými v nejnižším výzdobném pásu jsou zobrazena katolická témata - výjevy ze života P. Marie, Krista a světců.
Kresba: fantazijní krajina do níž je vkomponována antická stavba z Hadriánovy vily v Tivoli (chrámek vlevo), Kotalík 1982#, s. 97, č.k. 83, and Sadeler pobýval v Itálii v první polovině 90. let 16. století, v roce 1593 byl v Římě. Jeho série pohledů na antické památky (Sadeler 1606) však byla vytvořena podle cizích předloh. V tomto souboru se na s. 41 objevuje stejný chrámek jako na této kresbě.
Na stěně kaple náboženské výjevy, začleněn do nich portrét Jana mladšího z Lobkovic s manželkami, v pozadí pohled na Horšovský Týn se zámkem and Jedna z nejstarších městských vedut v umění českých zemí.
Ve foyer, z něhož se vstupovalo do hlavního (tzv. heraldického sálu) výhodního křídla, se dochovaly fragmenty bohaté malířské výzdoby. Na jižní stěně přléhající k heraldickému sálu byly dveře původně rámované malovanou sloupovou edikulou, nad sloupem napravo je zachován putto na koni. Nad dveřmi je znak Viléma a Anny z Biebersteinu s věží uprostřed. Po stranách jsou fragmenty krajin se stavbami. Na západní stěně je nad dveřmi namalován vyhlídkový pavilon nad městem, na střeše jsou hudebnící, v arkádách je hodující společnost. and Nástěnná malba je výjimečná tím, že zobrazuje nejen v té době módní vyhlídkový pavilon s portikem, ale i jeho funkci (hodujícíc společnost, hudebníci).
Nástěnné malby v zelené světnici. Na západě: hrad, lovecké výjevy, v popředí průvod. Východ: hrad, lov na medvěda. Jih: hornatá krajina s tvrzí, vesnickými chalupami a mlýnem na potoce, sedlák s oslem, v pozadí lovec se smečkou chrtů pronásleduje jelena. Sever: hrad Houska s lesnatou krajinou a loveckými výjevy., Poche 1982#, s. 483., and Jedny z prvních vedut a žánrových výjevů v nástěnném malířství českých zemí.
V místnosti Červené věže na jedné stěně ptačí sněm, pod ním zemský soud království českého, nápisové pásky identifikovaly účastníky buď jako individuality, nebo podle funkce. Na dalších stěnách lov, veduta města či zámku, pekař sázející chleba, žena v okně atd. Malby jsou velmi poškozené., Homolka 1985#, 298-300., and První zobrazení zemského soudu v umění českých zemí.
V jižním křídle je na východní straně velká síň, jedna z hlavních reprezentačních prostor vily. Pod stropem je po celém obvodu zdi dochován pruh nástěnné malby. Na každé stěně je ve dvou obdélnících oddělených květinou ve váze úponka s plody a květy na modrém pozadí. Květinové vázy jsou rovněž v rozích. V úponkových vlysech jsou namalována iluzivní kruhová okna s modrou oblohou. Okny do sálu nahlížejí muži a ženy, z nichž jsou vidět jenom busty. Na západní stěně je nalevo vousatý muž s přilbou na hlavě v plášti sepjatém na prsou a žena s vlasy svázanými v uzel v plášti s kožešinovým límcem (jsou od sebe odvráceni). Na severní stěně je nalevo vousatý muž v turbanu a tunice s ozdobným lemem, napravo je zobrazen k němu obrácený vousatý muž s přilbou na hlavě a trojúhelníkem přes rameno, jedná se tedy o architekta. Na východní stěně je nalevo vousatý mladík v plášti sepjatém na prsou (na hlavě má korunu?) a napravo dívka v plášti sepjatém na rameni (jsou obráceni k sobě). Na jižní stěně je nalevo dívka s dlouhými vlasy a nízkým kloboučkem na hlavě a napravo žena s šátkem na hlavě, který jí splývá na záda, je zobrazena v tříčtvrtečním pohledu. Architekt představoval buď tvůrce vily, jehož jméno neznáme, nebo nějakého slavného představitele této profese. V úvahu přichází Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut. Gryspek minimálně od roku 1540 zastupoval panovníka v jednání s královskými architekty (APH, DK č.i. 43 kart. 1.). V roce 1884 Sedláček (1905, 114) nalezl v zámku celou řadu fragmentů vnitřní výmalby, byly zde místnosti s malbami krajin s architekturou a figurami, dále namalované architektonické články (vlys a triglyfy s metopami) a v jedné místnosti byly nade dveřmi nakresleny tulipány. and Jeden z prvních dokladů zábavné mystifikace v rezidenční architektuře českých zemí. Iluzivně namalovaná okna s postavami nahlížejícími do sálu sugerují představu vysoko umístěného ochozu, který obíhá okolo celého obvodu stavby. Takový ochoz s okny do sálu těsně pod stropem skutečně existoval ve Vladislavském sále královského paláce v Praze, který tu tak mohl být připomenut. Postavy navíc patrně představovaly konkrétní osobnosti, protože se mezi nimi nachází i architekt, jehož profese je jednoznačně určena pomocí úhelníku (snad Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut). Ze Sedláčkova popisu vyplývá, že na Kaceřově se rovněž nacházela místnost, jejíž stěny byly iluzivně prolomeny malbou zobrazující krajinu se stavbami a figurami, jedna z prvních v českých zemích. Podle tohoto popisu se tu rovněž nacházel jeden z prvních dokladů namalovaného architektonického článkoví v interiéru a jedno z vůbec nejstarších zobrazení tulipánu v evropském umění.
Perspektivní obraz palácového průčelí s postavami, v pozadí krajina a město., Homolka 1985#, 273., and První perspektivní zobrazení architektury v nástěnném malířství českých zemí.
V 1. patře hradu, východní křídlo, nástěnná malba na zdech velkého sálu: pohled do zahrady za malovanými hradbami jsou zobrazeny ovocné stromy s plody, květiny a poletující ptáci., Poche 1978#, 306-308., Anderle, Jan, Dílčí výsledky stavebně - historického průzkumu východního křídla hradu Loket. ZPP 55, 1995, č. 7, s. 263-264., Kamenická, Eva, Hrad Loket. Výsledky archeologických výzkumů 1992-1994. CastB 6/2, 1998, s. 407-420., and Malby objeveny v roce 1986, v devadesátých letech 20. století restaurovány. Malby vznikly patrně v době panování krále Václava IV. Mimořádně realistické zobrazení motivu přírody.