Freska: Saturn (šedý plášť s kapucí, vousy), nad hlavou bílou osmicípou hvězdu, vodorovné paprsky zakončeny hvězdami. V pravici kosu a v levici dítě jede doleva na zlatém čtyřkolovém voze taženém drakem. V postranních panelech znamení Kozoroha a Vodnáře., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Vodorovné paprsky osmicípé hvězdy nad Saturnovou hlavou jsou zakončeny hvězdami, což bylo vykládáno jako ohlas Galileiho názoru, že Jupiter má dva měsíce (stejné znamení: Peter Paul Rubens, Saturn, 1637-1638, Madrid, Museo del Prado, inv. PO1678). Uspořádání planet v Astronomické chodbě však odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější je výklad vycházející z všeobecně rozšířeného renesančního pojetí Saturnu jakožto všeobjímajícího božstva, byl bohem počátku a konce, což mohly vyjadřovat hvězdičky po stranách jeho hvězdy. Na tento výklad ukazují i jeho atributy, v levici drží dítě a v pravici kosu, symboly narození a smrti, počátku a konce. Saturn byl nejvzdálenější z "tančících hvězd", které jsou neustále na obloze, takže byl současně jitřní i večerní hvězdou. Pět tančících hvězd najdeme v Astrologické chodbě zobrazeno u Jupitera. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.