Lidská kost je v podstatě dokonalý kompozit složený převážně z nanosložek, které jí zaručují jedinečné vlastnosti. Kost neposkytuje pouze mechanickou podporu, ale slouží také jako zásobník minerálů, například vápníku a fosforu. Kostní tkáň je dobrým příkladem dynamické tkáně - do určitého rozsahu má jedinečné regenerační a remodelační schopnosti. Ovšem z různých důvodů mnohé případy traumatických nebo netraumatických poškození vyžadují léčbu pomocí kostních štěpů nebo náhrad. and Tomáš Suchý ... [et al.].
Když se mezinárodní organizační výbor rozhodoval, kde uspořádá konferenci The 2nd Large Animal Models of Neurodegenerative Diseases, nikdo nepochyboval, že se chce vrátit na místo konference první - zámek Liblice. Vysoký standard služeb v Konferenčním centru AV ČR a prostředí zámku, které tvoří jedinečný rámec jak pro vědecká jednání, tak osobní setkání, představují pro naši vědeckou komunitu jedinečnou devizu. and Jan Motlík.
Řešitelé přípravné fáze evropského infrastrukturního projektu EPOS (European Plate Observing System), jehož cílem je vybudovat v Evropě integrovaný systém geovědních observatoří, se koncem února 2014 v Praze sešli již potřetí. Jednání navázalo na pražské zasedání v září 2012, na němž aktéři projednali základní strukturu poskytovaných služeb (podrobněji AB 5/2012). and Jan Zedník, Pavel Hejda.
Nakladatelství Artefactum Ústavu dějin umění AV ČR vydalo publikaci Markéty Svobodové Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století. Ideové, stavební a typologické proměny. Kniha vychází jako druhý svazek monografické řady Epigraphica & Sepulcralia, kterou založil dr. Jiří Roháček. and Ludmila Hůrková.
The aim of the present article is to shed light on the background of the analytical frame that nas been developped by the author himself and his colleague L. Thévenot in De la justification. Les économies de la grandeur. It has been conceived as an instrument to be applied in the analysis of the critical operations (critism and justification in situations of confiict) carried out by the actors in their everyday life. Yet the position of the sociologist and therefore of his work is challenged at the same time. The critical actor and the "classical" sociologist that pretend to have access to a more genuine reality than ordinary people have and that thus assume a critical position, appear to be much closer to each other than it is usually believed. In order to make the analysis of the ciritcal operations possiible, this position of the "classical" sociologist must be abandoned. This is how our critical societies, in which actors are endowed with critical ressources and use them quasi-permanently, can be grasped as an object of sociological analysis. The author thn examines the conditions of possibility of such a sociology of criticism and the socilogist´s new position he is conducted hereafter to occupy., Luc Boltanski., and Obsahuje použitou literaturu