Po staletí byl vztah vědy a morálky předmětem hlubokých úvah, podrobných zkoumání a často i vzrušených debat. V současnosti se sofistikovanost vyšetřování tohoto vztahu vytrácí. Nahrazuje ji důraz na dvě krajnosti, Jedna sází na absenci morálky, jakékoli morální aspekty či ohledy ve vědě a její organizaci chápe jako nepatřičné. Druhá spočívá v účelovém využívání "morálních argumentů", v diskusi o vědeckých tématech (jako jsou např. změny klimatu, pokusy na zvířatech, rozvoj jaderné energetiky a mnohé jiné). Pokládáme za vhodné seznámit čtenáře s textem napsaným o vztahu morálky a vědy Henrim Poincarém před více než sto lety. Český překlad tohoto článku vyšel roku 1927 v časopise Ruch filosofický. and Henri Poincaré.
Teploty vzduchu okolo 100 °C, erupce sopek, blesky, dopady masivních asteroidů, silné ultrafialové zářeni. Jak v takovém pekle na Zemi před čtyřmi miliardam ilet mohl vzniknou život? Otazek je více než odpovědí a pátrání po původu živoat zůstává dobrodružnou disciplínou, v níž spolu soupeří zastánci různých teorii. and Luděk Svoboda, Stanislava Kyselová.
V souvislosti s dalším směřováním Akademie věd ČR a diskusí, jak posílit její postavení ve výzkumném a vzdělávacím prostoru České republiky, se v Akademii věd výrazně prosazují nejrůznější popularizační aktivity. Vedle pořádání již etablovaných akcí zaměřených na propagaci vědy a výzkumu se AV ČR zasazuje o debatu, jak o dosažených výsledcích co nejúčinněji komunikovat s veřejností. Vzájemnou výměnu zkušeností na mezinárodní úrovni zprostředkovalo ve dnech 27. a 28. února 2014 sympozium v Národní technické knihovně v Praze. and Luděk Svoboda.