Olej na plátně na dubovém dřevě (86, 5 x 91 cm)., Slavíček 1993#, 243-245., and Původně sbírka P.P.Rubense, Antverpy, před 1640, do sbírky Františka Antonína Berky z Dubé z obchodu ve Vídni 1668-1671, v nostické sbírce v letech 1706-1949. Jeden ze série tří obrazů Trium Caesarův, kopie podle A. Mantegny.
Olej na plátně na dubovém dřevě (86, 5 x 90, 5 cm)., Slavíček 1993#, 243-245., and Původně ve sbírce P.P.Rubense, Antverpy, Berka z Dubé zakoupil ve Vídni 1668-1671, v nostické sbírce 1706-1949. Jeden ze série tří obrazů Trium Caesarův, kopie podle A. Mantegny.
Olej na plátně na dubovém dřevě (87 x 117 cm)., Slavíček 1993#, 243-245., and Původně sbírka P.P.Rubense, Antverpy, před 1640, do sbírky Františka Antonína Berky z Dubé z obchodu ve Vídni 1668-1671, v nostické sbírce v letech 1706-1949. Jeden ze série tří obrazů Trium Caesarův, kopie podle A. Mantegny.
Mědiryt (233 x 258 mm): výjev z Cyklu Triumf Caesarův - Průvod římských vojáků, kteří nesou válečné trofeje (brnění, nádoby, nábytek)., Zlatohlávek 1997#, 18, č. 2., and Do sbírek NG byla rytina získána v roce 1957 ze soukromého majetku. Mědiryt podle přípravné kresby k jednomu z devíti obrazů, které Mantegna namaloval na oslavu Caesarova vítězství v galské válce (58-51 před Kr.) a vítězství v Malé Asii. Mantegna se pokusil rekonstruovat římský triumfální průvod. Tento cyklus byl vytvořen v letech 1486-1505 pro Francesca II. Gonzagu, pro Palazzo Ducale v Mantově (dnes v Londýně, Royal Collections, Hampton Court Palace). Mědirytina zachycuje šestý výjev v pořadí (malba ve sbírce Karla I. v Hampton Court Palace, od r. 1630, RCIN 403963, datována 1484-1492).
Nástropní freska. Vůz tažený dvěma orly, na kozlíku sedí ženská poszava, v pravé ruce drží žezlo se zářícím Božím okem, levou rukou přidržuje knihu na levém koleni, za ní sedí druhá ženská postava, ve vlasech věnec z květin, drží kříž - personifikace Boží Moudrosti a Náboženství (křesťanské Víry). Nad touto postavou nápisová páska s latinským textem.
Na západní stěně je vyobrazen nahoře začátek války s Turky výjevem ilustrujícím Otevření Ianova chrámu války a vypuštění válečných furií. Tureckou porážku (Turci-Porážka Turků u Vídně 1683) ilustruje pád Velkovezíra Kara Mustafy a vrcholí triumfem Leopolda I. Císař na zlatém voze, na hlavě má vavřínový věnec, v průvodu kráčejí vítězní vojáci i turečtí zajatci. Nad krbem alegorie vítězství - sedící ženská postava obklopená válečnými trofejemi, drží nad svou hlavou vavřínový věnec, levá noha spočívá na hlavě Turka. Po obou stranách krbu zajatec spoutaný okovy., Poche, Preiss 1973#, s. 147-149; Horyna, Neubert 2000, 99., Horyna, Neubert 2000#, 86-99., and Vlašský malíř Abraham Godyn (a jeho bratr Izák) vymaloval (1690 - 1697) hlavní sál alegoriemi, které jsou inspirovány antickými triumfy: rodový představitel jako triumfátor nad odvěkým nepřítelem křesťanství Turky (porážka Turků u Vídně 1683).
Pohár, malované sklo. Dílo Ignáce Preisslera, malíře skla a porcelánu, činného na východočeském panství hrabat Kolovratů v Kunštátu v Orlických horách, dnešním Orlickém Záhoří., Brožková 2002#,, and Předměty připisované Ignáci Preisslerovi představují jak po stránce stylové, tak námětové mimořádné dílo doby vrcholného baroka. Tyto drobné, avšak velmi luxusní nádoby, zdobené charakteristickým a nezaměnitelným dekorem, plnily již v době svého vzniku funkci vzácných sběratelských předmětů, tzv. kabinetních kusů. Jak vyplývá z historických souvislostí, není naprosto vyloučeno, že jejich ohlas dokonce přesáhl hranice Čech a ovlivnil tvorbu v okolních zemích. Díky nesporné kvalitě se všechny tyto předměty těší již několik desetiletí značné pozornosti odborné i laické veřejnosti. Někteří sběratelé a obchodníci trvají na připsání děl Ignáci Preisslerovi, v jiných případech hovoří o pracích v Preisslerově stylu. Protože hodnocení českých odborníků se od závěrů zahraničních badatelů často liší, pokouší se připravovaná výstava i doprovodný katalog zpochybnit záplavu omylů a zmatených konstrukcí, které se nad tímto exkluzivním tématem v průběhu let nahromadily. Zcela mimořádný soubor těchto děl je ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze, jehož základ tvoří od roku 1906 soukromá sbírka Vojtěcha Lanny, jež byla postupně rozšířena prací několika generací dalších sběratelů a pracovníků muzea. Triumf Bakcha.
Z původního portálu zachovány postraní pilastry s kompozitní hlavicí, ve výplni pilastrů zavěšeny triumfální emblémy (miska s konvicí, studna s okovem, zbraně a pancíř, vojenský buben) a erby Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka. Nad sloupy byly konzoly nesoucí zalamovaný vlys, mezi konzolami byl původně třídílný architráv. Ve vlysu jsou erby a vázy s fantastickými rybami po stranách. Nad kladím je bohatě profilovaná zalamovaná římsa. Kamenická práce je dílo neznámého italského umělce, který pracoval také na dalších pernštejnských stavbách. Portál byl v letech 1570-1571 osazen na domě Mikuláše Onše, při té příležitosti doplněn erbovním nástavcem, ostěním vchodu, cvikly, a nápisovým pásem., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 137., and Jeden z prvních antikizujících portálů s triumfálními emblémy v českých zemích.