This research aims at quantitative analysis of time perspectives in the Czech society. For this purpose, Zimbardo Time Perspective Inventory was used. The battery consists of 56 items comprising five time dimensions (orientations): Past Positive, Past Negative, Hedonistic Presence, Fatalistic Presence and Future. The data was gathered from a representative sample of the Czech population in the years 2003 and 2008. The factor analysis showed evidence for a multifactor structure which, in principal, does not differ from the original American version of ZTPI nor its adaptations in other countries. On the basis of item analysis, we adjusted the model to suit the Czech data as much as possible. In the Czech sample, orientations on the positive past and on the future were comparatively the strongest ones. Relations of time orientation with age, gender, level of education and religious faith were observed., Pavla Homolová., and Obsahuje seznam literatury
Objectives. People with ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) show a number of executive function deficits which are related, among other things, to difficulties in perceiving time. Deficiencies in time perception have been demonstrated in children and adults with ADHD. Perception of time is usually measured by quantitative methods at very short time intervals, which are not related to application in everyday life.Methods. The presented mix-methods study therefore focuses on the perception of time in short and long intervals in the context of the actual real life of the subjects. The study presents the results of an analysis of interviews with 20 adults with varying levels of ADHD symptoms, which included 1) a life line technique and a follow-up narrative interview about significant life events and perceptions of their time sequence, and 2) a short stress management interview and subjective efficiency of coping strategies. The respondents were chosen based on their results in the ASRS questionnaire which measures the severity of ADHD symptomatology. The results of the qualitative part were compared with the findings from the quantitative analysis of the development of the scenario of a situation containing a motivational conflict (N = 1518). Results. The results showed that people with ADHD, compared to the control group, more often choose less adaptive solutions in the field of time-related life situations. Nevertheless, in their own lives, most of them were able to state specific procedures that work for them while coping with the burden of ADHD. However, there was a difference in the extent of ADHD symptomatology compensation. External structuring of stress activities (through graphic visualization, e.g.) was most often cited as the best practice. and Problém. Osoby s ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) vykazují řadu deficitů v oblasti exekutivních funkcí, které souvisí mimo jiné i s obtížemi ve vnímání času. Nedostatky v časové percepci byly prokázány u dětí i dospělých s ADHD. Vnímání času je obvykle měřeno kvantitativními metodami na velmi krátkých časových intervalech, které nesouvisí s uplatněním v každodenním životě. Metoda. Prezentovaná studie se smíšeným designem se proto zaměřuje na vnímání času v krátkých i dlouhých časových intervalech v kontextu vlastního reálného života zkoumaných osob. Studie prezentuje výsledky analýzy rozhovorů s 20 dospělými osobami s různou úrovní ADHD symptomů, které zahrnovaly 1) techniku čáry života a na ni navazující narativní rozhovor o významných událostech života a vnímání jejich časové souslednosti a 2) rozhovor o zvládání krátké zátěže s důrazem na subjektivní efektivitu copingových strategií. Tito respondenti byli vybráni na základě výsledků dotazníku ASRS měřící míru ADHD symptomatologie. Výsledky kvalitativní části byly srovnávány se zjištěními z kvantitativní analýzy vývoje scénáře situace obsahující motivační konflikt (N = 1518). Výsledky. Výsledky ukázaly, že osoby s projevy ADHD ve srovnání s kontrolní skupinou v oblasti řešení životních situací souvisejících s časem volí častěji méně adaptivní řešení. Přesto ve vlastním životě byla většina z osob schopna uvést konkrétní copingové postupy, které se jim při zvládání zátěže osvědčují. Odlišnost však existovala s ohledem na míru kompenzovaných projevů ADHD. Jako osvědčený postup byla nejčastěji uváděna externí strukturace zátěžových aktivit (např. za pomocí grafické vizualizace).