Lhůta pro stanovení daně je neodmyslitelným prvkem právní úpravy správy daní. Tato lhůta představuje časový úsek, ve kterém má být stanovena daň.Mimo něj daň stanovit nelze. Je proto zřejmé,že každému důvodu, pro který se tento úsek může rozšířit, budou ti, kdo daňové právo aplikují v praxi,věnovat zvýšenou pozornost. Právní úprava správy daní, jak je obsažena v zákonu č. 280/2009 Sb., daňovýřád, ve znění pozdějších předpisů, zavedla zcela nový případ takového rozšíření, a to prodloužení lhůty prostanovení daně. A právě prodloužení lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 2 daňového řádu je článekvěnován. Článek nejprve popisuje princip prodloužení lhůty pro stanovení daně. Pozornost je zde věnována především základním podmínkám prodloužení lhůty a způsobu, jak takové prodloužení počítat.Další část článku obsahuje výklad o jednotlivých právních skutečnostech, které mohou prodloužení lhůtypro stanovení daně vyvolat, tj. o podání dodatečného daňového tvrzení a výzvě k jeho podání, oznámenírozhodnutí o stanovení daně, řízení o opravných a dozorčích prostředcích a konečně o prohlášení nicotnostirozhodnutí o stanovení daně. Poslední část článku se stručně zabývá intertemporální úpravou daňového řádu, která na prodloužení lhůty pro stanovení daně dopadá. and Time limit for tax assessment is an inseparable part of the legal regulation of tax administration. Time limit for tax assessment represents a time frame in which tax shall be assessed. Tax cannot be assessed outside of this time frame. It is therefore obvious that every cause, which can make this frame wider, will attract attention of those who deal with tax law in practice. The legal regulation of tax administration, as it is regulated by the Act No. 280/2009 Coll., Tax Procedure Code, as amended, introduced a brand new case of such widening, i.e. the prolongation of time limit for tax assessment. The prolongation of time limit for tax assessment (according to Art. 148 sub. 2 of the Tax Procedure Code) is the topic with which this article is going to deal with. In the first part, the article describes the principle of the prolongation of time limit for tax assessment. It primarily pays attention to the basic conditions of such prolongation and method of its calculation. Next part of the article focuses on legal facts, which can give rise to the prolongation (supplementary tax return, tax decision, remedial measures and nullity of tax decision). The last part of the article briefly deals with the transitional provisions as governed by the Tax Procedure Code, which is also applicable to the prolongation of the limit for tax assessment.