Královská česká společnost nauk (KČSN) byla založena v 18. století. Vyvíjela se jako společnost jazykově utrakvistická a snažila se takovou zůstat, i když oba národy žijící v českých zemích směřovaly k odděleným akademickým reprezentacím. Roku 1890 byla zřízena Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a v roce 1891 Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. I po vzniku těchto nových vědeckých společností nejstarší KČSN zůstala uznávanou společností. Jedním ze základních projevů činnosti KČSN byly přednášky. V období 1890-1918 zůstávaly základem přednáškové aktivity schůze obou tříd, tj. I. filozoficko-historicko-jazykozpytné (filologické) a II. matematicko-přírodovědecké. O pravidelné přednášky pečovali třídní tajemníci. Vzhledem k postupně ochabující účasti německých přednášejících se KČSN přizpůsobovala realitě, fakticky ustupovala od jazykového utrakvismu. Poslední důsledně německy psaný zápis ze zasedání třídy je z března 1897. V závěru 19. století se novým prvkem na schůzích KČSN stala účast žen, nejprve byly přítomny jako hosté, 1906 byla předmětem jednání ve II. třídě práce Marie Slavíkové, 1917 jako první žena přednášela Milada Paulová v I. třídě. V období 1918–1945 se podobně jako v předchozím období každoročně na přelomu ledna a února scházely výroční schůze KČSN, ale na jejich programu se nově objevila přednáška, takže začaly být zvány slavnostními schůzemi s přednáškou. Na třídních schůzích ve dvacátých letech spíše výjimečně přednášel zahraniční člen nebo host ze zahraničí. Vývoj přednáškové činnosti se v obou třídách ve dvacátých letech rozlišoval. Tajemník I. třídy historik Václav Novotný se snažil třídní přednáškový program zabezpečit a udržet. Ve stejné době se II. třída, jejímž tajemníkem byl matematik Karel Petr, scházela sporadicky, úplně naposledy v únoru 1926. S vážným onemocněním V. Novotného se uzavřela v roce 1931 také přednášková aktivita I. třídy. Důvody uhasínání přednáškové činnosti ve třídách KČSN souvisely nepochybně s osobními preferencemi funkcionářů a členů, se zvýšenou aktivitou komisí, ale také s novými úkoly budovaného státu. Přednášky zůstaly jen na slavnostních výročních schůzích, z nichž v roce 1939 se na několik let sešla poslední. Po skončení druhé světové války se konala první slavnostní výroční schůze KČSN až v lednu 1947, poslední slavnostní výroční schůze se konala v únoru 1952. V poválečném období už nebyly obnoveny přednášky tříd, ale nově se přednášelo na společných řádných schůzích. První řádná schůze s přednáškou se konala v listopadu 1950. Ve snaze obracet se více k veřejnosti začala KČSN pořádat přednáškové cykly. Poslední jen ojedinělou novinkou byl, diskusní přednáškový večer v květnu 1952. Úplně poslední byla sedmá řádná schůze KČSN v polovině listopadu 1952. V závěru roku 1952 se uzavřela dlouhá, rozsáhlá a rozmanitá činnost KČSN. Část jejích dosavadních členů se stala akademiky nebo členy-korespondenty nově založené Československé akademie věd., The Royal Bohemian Learned Society (RBLS) was established in the 18th century. It developed as a bilingual association and endeavoured to remain that way, even though both nations living in the Czech lands aspired towards separate academic representation. 1890 saw the establishment of the Emperor Franz Joseph Czech Academy of Science, Literature and Art while in 1891 the Society for the Support of German Science, Art and Literature in Bohemia (Die Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen) was established. Even after the creation of these new research institutes, the older RBLS remained a highly regarded institution. One of the mainstays of RBLS activity was its lectures. During the 1890-1918 period lecture activities were based on meetings between both classes, i.e. (I) the philosophy, history and linguistics (philology) class and (II) the mathematics and natural sciences class. Class Secretaries took care of regular lectures. Due to the gradually diminishing participation of German lecturers the RBLS adapted to reality and reliquished its bilingualism in practice. The last minutes written entirely in German at a class meeting were from March 1897. At the end of the 19th century a new element at RBLS meetings was the participation of women, first as guests. In 1906 the work of Marie Slavíková was the subject of debate in Class II. In 1917 Milada Paulová in Class I was the first woman to give lectures. During the 1918-1945 period as in previous times, RBLS annual gatherings took place every year at the end of January and the beginning of February, but lectures again appeared on the programme, so they started to be called ceremonial meetings with lectures. Rather exceptionally at class meetings during the 1920s a foreign member or guest from abroad would give a lecture. During the 1920s the development of lecture activities diverged in each of the two classes. Class I Secretary historian Václav Novotný endeavoured to secure and maintain the class lecture programme, while at the same time in Class II, whose Secretary was mathematician Karel Petr, meetings were sporadic and the last one took place in February 1926. Class I lecture activity also came to an end in 1931 when Václav Novotný fell seriously ill. The reasons for the ending of lecture activity in RBLS classes were undoubtedly associated with the personal preferences of its officials and members, the increased activities of its committees and also the new tasks of the state now under construction. Lectures were now just for ceremonial annual meetings, of which the last for several years took place in 1939. After the end of the Second World War the first RBLS, and annual ceremonial meeting did not take place until January 1947, and the last ceremonial annual meeting was held in February 1952. During the postwar period the class lectures were not revived, but lectures were held again at joint ordinary meetings. The first ordinary meeting with a lecture took place in November 1950. In an effort to address the public more the RBLS began to arrange lecture series. A lecture evening with a discussion in May 1952 was the last individual innovation. The very last was the seventh ordinary RBLS meeting in the middle of November 1952. At the end of 1952 the long-standing, extensive and varied activities at RBLS came to an end. Some of its members became academicians or corresponding members of the newly established Czechoslovak Academy of Sciences. (Translated by Melvyn Clarke.)