Předmětem této práce je objektivně posoudit dostupná výzkumná data týkající se bezpečnosti biologické terapie v těhotenství a kojení pacientek s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba se zdá být v graviditě bezpečná bez zvýšeného rizika vrozených malformací. Dostupné klinické údaje naznačují, že účinnost infliximabu a adalimumabu v dosažení klinické odpovědi a udržení remise těhotných pacientek převažuje teoretické riziko ohrožení plodu těmito léky. Terapie anti-TNFα preparáty by měla být, pokud je to možné, ukončena na konci 2. trimestru pro transplacentární přestup a z toho vyplývající riziko pro plod. Užití infliximabu a adalimumabu je pravděpodobně slučitelné s kojením. Klíčová slova: adalimumab – idiopatické střevní záněty – infliximab – kojení – těhotenství, The aim of this article is to objective review available research data regarding the safety of biological therapies during pregnancy and breastfeeding in women with inflammatory bowel disease. Biological therapies appear to be safe in pregnancy, as no increased risk of malformations has been demonstrated. Available clinical results suggest that the efficacy of infliximab and adalimumab in achieving clinical response and maintaining remission in pregnant patients might outweigh the theoretical risks of drug exposure to the fetus. If possible, anti-TNF therapy should be stopped by the end of the second trimester due to transplacental transfer and potential risk for the fetus. The use of infliximab and adalimumab is probably compatible with breastfeeding. Key words: adalimumab – breastfeeding – inflammatory bowel disease – infliximab – pregnancy, and Jana Koželuhová, Karel Balihar, Eva Janská, Lucie Fremundová, Martin Matějovič
Předmětem této práce je objektivně posoudit dostupná výzkumná data týkající se bezpečnosti biologické terapie v těhotenství a kojení pacientek s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba se zdá být v graviditě bezpečná bez zvýšeného rizika vrozených malformací. Dostupné klinické údaje naznačují, že účinnost infliximabu a adalimumabu v dosažení klinické odpovědi a udržení remise těhotných pacientek převažuje teoretické riziko ohrožení plodu těmito léky. Terapie anti-TNFα preparáty by měla být, pokud je to možné, ukončena na konci 2. trimestru pro transplacentární přestup a z toho vyplývající riziko pro plod. Užití infliximabu a adalimumabu je pravděpodobně slučitelné s kojením., The aim of this article is to objective review available research data regarding the safety of biological therapies during pregnancy and breastfeeding in women with inflammatory bowel disease. Biological therapies appear to be safe in pregnancy, as no increased risk of malformations has been demonstrated. Available clinical results suggest that the efficacy of infliximab and adalimumab in achieving clinical response and maintaining remission in pregnant patients might outweigh the theoretical risks of drug exposure to the fetus. If possible, anti-TNF therapy should be stopped by the end of the second trimester due to transplacental transfer and potential risk for the fetus. The use of infliximab and adalimumab is probably compatible with breastfeeding., and Jana Koželuhová, Karel Balihar, Eva Janská, Lucie Fremundová, Martin Matějovič
Období gravidity a laktace může být pro pacientky s revmatickým onemocněním rizikové. V graviditě dochází k zvýšené zátěži pohybového systému i vnitřních orgánů. U některých onemocnění ke zhoršení stavu vlivem těhotenství obvykle nedochází (např. revmatoidní artritida), u jiných onemocnění však dochází častěji k relapsům (např. systémový lupus erythematodes). Farmakoterapie léky užívanými v revmatologii je rovněž spojena s rizikem pro matku a plod. Stále častěji se uplatňuje biologická léčba, a to i u těhotných žen. V současnosti se uznává, že podávání těchto léků je u žen se závažným onemocněním, které nereagují na jiné imunomodulační léky, možné, protože nepříznivý vliv nedostatečně léčeného základního onemocnění je na zdraví matky a plodu rovněž významný. Klíčová slova: glukokortikoidy – gravidita – revmatická onemocnění – revmatoidní artritida – systémový lupus erythematodes – těhotenství, Pregnancy and lactation in patients with pre-existing rheumatic disease may carry risk for the patients. Pregnancy has a huge impact on the musculoskeletal system and internal organs. Certain rheumatic diseases (e.g. rheumatoid arthritis) are normally not affected negatively by pregnancy. Other diseases including systemic lupus erythematosus may aggravate the course of the disease, with a tendency for more frequent flares of the disease and increased complications in the pregnancy. Drugs used in rheumatology appear to be at higher risk for the mother and foetus. The use of biologic agents becomes more common in these patients including pregnant women. At present use of biological agents throughout pregnancy in patients with severe disease is reserved to those that do not respond to immunosuppressive antirheumatic treatment. Specifically, the use of biological agents is advocated in diseases not properly treated according to the maternal or foetal compromise expected. Key words: pregnancy – rheumatic diseases – systemic lupus erythematosus – rheumatoid arthritis – glucocorticoids, and Jan Vachek, Hana Ciferská, Oskar Zakiyanov, Vladimír Tesař
Myoinositol je cyklický izomer D-glukózy, který se v lidském těle přirozeně vyskytuje. Účastní se mnoha biochemických reakcí. Aktuální výsledky řady randomizovaných kontrolovaných studií opakovaně potvrzují přínos podávání myoinositolu i v oboru gynekologie a porodnictví. Pozitivní účinky jsou potvrzeny u diabetiček, u žen s inzulinovou rezistencí, s hyperandrogenním syndromem, výborné výsledky jsou i v reprodukční medicíně., Myo-inositol is a cyclic isomer of D-glucose which naturally occurs in the human body. It is involved in many biochemical reactions. The current results of numerous randomized controlled studies have repeatedly confirmed the benefit of administering myo-inositol also in the fields of gynecology and obstetrics. Positive effects have also been confirmed in female patients with diabetes, in women with insulin resistance, hyperandrogenous syndrome, excellent results have been recorded in reproductive medicine, too., and Svatava Žalmanová
Vrozené vady představují v oblasti perinatální péče velmi významnou skupinu diagnóz. Pouze u některých případů můžeme jejich příčiny jasně určit (komplexní vady u chromozomových aberací, vrozené vady s monogenním typem dědičnosti, typické vrozené vady způsobené dokumentovatelným působením teratogenů velkého účinku apod.). Ve většině případů vznikají vrozené vady na základě uplatnění více faktorů, které lze v daném konkrétním případě jen obtížně identifikovat. V poslední době je proto kladen zvláštní důraz na tzv. primární prevenci vrozených vad. Ta je tvořena komplexem postupů a doporučení, jejichž účelem je zabránit samotnému vzniku vrozené vady. Specifickou roli zde pak má plánované užívání kyseliny listové v perikoncepčním období, které je celosvětově doporučováno jako prevence vzniku poruch uzávěru neurální trubice., Congenital anomalies are an important diagnostic group in the perinatal healthcare. Only some of these anomalies have an individual cause (complex anomalies accompanying chromosomal aberrations, congenital anomalies with monogenic inheritance, typical anomalies caused by strong teratogens etc.). The majority of cases of congenital anomalies is caused by multiple and complex factors that are hard to identify. Therefore – the so called primary prevention of congenital anomalies becomes much more important during last years. Primary prevention of congenital anomalies itself is composed of various guidelines and recommendations that should prevent the formation of the anomaly. Specific role in the primary prevention has the folic acid supplementation that is world-wide recommended as the prevention of neural tube defects., Antonín Šípek jr., Vladimír Gregor, Antonín Šípek, Pavel Calda, and Literatura
Bor a jeho sloučeniny byly zařazeny díky Nařízení Evropské komise č. 1907/2006 (REACH) do skupiny látek negativně ovlivňující reprodukci a vývoj plodu. To vyvolalo potřebu shrnout současné poznatky o jeho toxicitě a užití v medicíně během těhotenství a laktace. Akutní i chronická toxicita sloučenin boru je nízká. Otravy byly popsány jen ve výjimečných případech. Reprodukční toxicita zahrnuje v pokuse na zvířeti poškození spermatogenese a možnost vzniku vrozených vývojových vad obvykle za situace, kdy matka vykazuje známky toxického poškození. Práce rovněž shrnuje publikované klinické studie o vlivu kyseliny borité na vývoj plodu. Dle publikovaných výsledků studií nedosahuje expozice u člověka takových hodnot, aby k poškození reprodukce a plodu došlo. Protože užití jakéhokoli léku v těhotenství a laktaci musí být opodstatněné a profit musí převládat nad rizikem, shrnuje práce i studie, které se zabývají účinností kyseliny borité ve srovnání s jinými antimykotiky. Pro léčbu mykóz lze užít lokálně působící nystatin, případně klotrimazol, nebo mikonazol, výjimečně perorálně flukonazol v nízkých dávkách. Účinnost kyseliny borité je srovnatelná, případně vyšší, při léčbě rezistentních kmenů. Výhodou je i její nízká cena. Na závěr je třeba zdůraznit, že užití jakéhokoli přípravku během 1. trimestru by mělo být podloženo naléhavou potřebou léčby., The European Union Regulation REACH (No. 1907/2006) classified of boron and its compounds in the group adversely affecting reproduction and fetal development raised the need to to summarize findings about its toxicity and use in medicine during pregnancy and lactation. Acute and chronic toxicity of boron compounds is low. Intoxications were reported only in exceptional circumstances. In animals, reproductive toxicity includes the damage to spermatogenesis and the possibility of congenital defects usually in doses causing maternal toxicity. The work also summarizes the published clinical studies on the effect of boric acid on fetal development. According to the published results of studies, the human exposure does not reach of such values that the reproduction and fetal damage occurred. Since the use of any drug in pregnancy and lactation must be justified and profit must prevail over the risk, the work summarizes studies on the effect of boric acid as compared to other antifungal agents. Nystatin, clotrimazole, or miconazole, fluconazole can be used topically for the treatment of fungal infections, applied p.o. exceptionally in low doses, only. The effectiveness of boric acid is comparable or higher in resistant strains. Low price is an advantage. Finally, it should be emphasized that the use of any drug during the 1st trimester should be supported by the urgent need of treatment., Eva Maňáková, Lucie Hubičková Heringová, and Literatura