Předmětem práce jsou rozdíly v přístupech aktérů k formulaci agend a reforem zdravotní politiky a od nich odvozených cílů.V politické praxi české zdravotní politiky po roce 1990 dochází často k dominanci ekonomických otázek a zájmů a opomíjení ostatních společensky podstatných dimenzí, jako jsou vývoj zdravotního stavu a jeho determinant, nerovnosti ve zdraví, zdraví sociálně vyloučených skupin, veřejná správa a veřejná politika, kvalita produkce a dostupnosti služeb, řízení rizika výskytu nemoci formou veřejného pojištění, výzkum péče o zdraví a zdravotnických služeb, objektivizace existujících problémů. Z hlediska mezinárodního srovnání je však patrné, že v zahraničním diskursu je věnována větší pozornost sociálnímu kontextu reforem a jejich etických dimenzí. Cílem práce je upozornit na nevyužité možnosti reflexe tvorby a realizace české zdravotní politiky s využitím konceptu etických dimenzí., This paper examines the differences in the approach of actors to framing the health care policy agenda/objectives and reforms and the goals derived there from. In Czech health policy after 1990, economic and particular interests have often been the dominating factors. Other substantial policy dimensions, like health status development, determinants of health and disease, inequalities in health, health of excluded minorities, public administration, public interests, quality of health care services, access to health care services, justice of public health insurance,independent research into existing problems, and objectification of existing problems are usually neglected.An international comparison shows that abroad, discourse devotes higher attention to those topics and to their social context, including ethical dimensions. The objective of this article is to draw attention to the possible use of ethical dimensions in Czech health policy and to discuss in this framework the objectives of Czech health policy after the 1990 that have been formulated thus far., Petr Háva, and Lit.: 62