Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. Figurální scéna v krajině: alegorie obchodu. Vlevo schodiště s dvojicí muže a ženy, architektura, v přístavu na molu tři figury, jeden valí sud. V dálce maják, vpravo loď s rozepjatými plachtami., Poche 1978#, 89., and Alegorie ze současného života, podle Ripy (Ripa, 1758-1760, úvodní ilustrace k části III, č. XLI. s textem "Cum dabit aura viam, praebebit carbasa ventis, Portubus exierant, vela parabit iter"). Na původní předloze je na molu zobrazen Merkur (obchod), který zde chybí.
Tapiserie (415 x 490 cm). Bitevní scéna na moři. V popředí římská veslice s vojáky útočícími na Antonia, stojí na palubě plachetnice, za ní záď lodi s odplouvající Kleopatrou., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Tapiserie (415 x 575 cm). Figurální scéna na břehu řeky. Po řece připlouvá loď s Kleopatrou a služebníky. Po břehu se k ní blíží Antonius na koni, Amor na něho vystřeluje šíp., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Olej na plátně (110 x 89 cm): jako Paris a Helena jsou zobrazeni Aloisie Lodovica Anna de Montecuccoli a František Antonín Berka hrabě Hovora z Dubé (přilba zdobená válečným výjevem, antikizující brnění, plášť sepnutý na rameni, meč s rukojetí v podobě lva). Drží se za ruce a kráčejí doprava, za nimi architektura, napravo v průhledu antikizující lodě. Za dvojicí jde služka se psem., Vlnas 2002#, 280 č. II/1.14., Stolárová, Vlnas 2010#, III.30, and Historizující portrét byl oblíben na vídeňském císařském dvoře za Leopolda I. (pod vlivem oper a slavností). Portrét vznikl při příležitosti svatby zobrazeného páru roku 1672. Inspirací byl Škrétovi obraz Únos Heleny od Quida Reniho, (1631, Louvre), z něhož převzal i služku se psem.
Tapiserie. Přistání Trójanů u Libyjských břehů., Blažková 1968#., and Ve sbírce UPM jako stálá výpujčka. Původně v majetku rodiny Stejnských v Hradci Králové. Po konfiskaci v roce 1945 byla tapiserie původně uložena na zámku Sychrov, potom převezena do expozice zámku Náměšť nad Oslavou, kde byla vedena pod názvem Přistání v Aenea Latiu.