Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.
Mědiryt (38x 27, 5 cm). Krajina s rozbitou antikizující sochou panovníka Nabukadnesara, který symbolizuje osmanskou říši (štít s pulměsícem, turecký meč). V pozadí je ve skále vytesána personifikace habsburské říše v podobě okřídlené ženské postavy s regáliemi (koruna, žezlo, říšské jablko)., Zelenková 2009#, 74-77., and Ilustrace (č. 4) z Disertace s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...je personifikací vítězství habsburské říše a porážky osmanské říše. Rytina vznikla podle předlohy Karla Šktéty.
Malovaný talíř (průměr 25 cm): vlevo stan, v něm lůžko, na něm sedí císař Konstantin (vousy, zbroj), opírá se o podušku, spí. Uprostřed talíře most, po něm jede císař na vzpínajícím se běloušovi (helma, štít, meč ?). Vpravo skupina ozbrojených bojovníků. Nad celým výjevem se vznáší anděl, v pravici drží kříž, v levé ruce nápisovou pásku (In hoc signo vinces)., Přibyl 2006#, 71, č. 17., and Talíř byl získán v roce 1945 ze sbírky hrabat Thun-Hohensteinů na zámku Klášter nad Ohří. Námětem je událost před rozhodující bitvou o Řím, v níž Konstantin zvítězil nad císařem Maxentiem I. (306-312). Nápis "V tomto znamení (kříže) zvítězíš" naráží na sen, který měl císař v předvečer bitvy.
Liber viaticus Jana ze Středy, iniciála se Sv. Václavem v antické zbroji, s Herkulovou lví kápí na hlavě., Varcl 1978#, s.187., Chadraba 1978#, s. 511., and Sv. Václav jako Herkules Victor. Patrná imspirace antickou slonovinovou řezbou - Probův triumfální dyptich (poklad katedrály v Aostě).
Olej na plátně (132, 7 x 205, 5 cm): Minerva (přilba, kopí, štít s hlavou Medúzy, šaty s odhalenými ňadry) sedí před Múzami hrajících na hudební nástroje, pod nimi dva muzicírující putti (u pravého tulipán), třetí putto přilétá nahoře vpravo s palmovou ratolestí. Nalevo čtyři ženské postavy, pod nimi sedí nahý říční bůh (kormidlo, roh hojnosti, nádoba s tekoucí vodou). Vpravo v lese Merkur (okřídlená čapka). Výjev je zasazen do krajiny s řekou, v průhledu město., Fučíková 1997#, IV/199, and Variace na Sprangerovu kresbu v Albertině z let 1580-1585. K malbě se dochovala přípravná kresba, která se od ní v detailech liší (Düsseldorf, Kunstmuseum inv. no. FP 5478).
Nástropní malba. Alegorie běhu lidského života v podobě zásnub Marta (alter ego V. V. Šternberka) a Venuše (alter ego K. Bernardiny). Zásnub se účastní tři dívky (sudičky - čáp, zrcadlo, kostky osudu, věnec růží), Jupiter (koruna, orel, žezlo, blesky), Juno (páv), Merkur (kaduceus, okřídlená čapka), Diana, Apollón, putti, Saturn (kosa) a Smrt (stařena drží klíč) a tři větry, čtyři živly (Země, Oheň, Voda, Vzduch) a čtyři démoni pokušení. Na oblaku sedí Mars ve zbroji (tvář V. V. ze Šternberka), objímá Venuši., Sixta 1914, s.17-20., and Alegorie běhu života a smrti člověka.
Tapiserie (288 x 315). Scéna v krajině s listnatými stromy a vodním tokem, v pozadí zámek. V popředí vlevo stojící žena ve zbroji, vpravo lovecký pes s kořistí - kachnou., Blažková 1975#, č. k. 29., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.977).
Pomník věnovaný padlým v první světové válce (1914-1918). Na soklu sedí postava nahého muže, v levé ruce drží štít, na hlavě přilbice s chocholem, v pravé ruce drží meč., Hofman, K., Staré rokycanské domy, díl 4, Rokycany 1998, s.18-19., Poche 1980#, s. 233., and Nahý, raněný voják s atributy antického bojovníka je připomínkou hrdinství českých vojáků, rodáků z Rokycan, padlých v první světové válce. Podle návrhu Oto Waltera byla socha vytesána v sochařské škole v Hořicích. Podstavec vyrobila firma Cingroš z Plzně.
Hlavní průčelí, nádvorní portál. Po stranách dvě pískovcové sochy sedících ženských postav. Žena na levé straně drží v pravé ruce kopí, v levici štít, na hlavě má helmu - Belona?. Napravo sedí nahá žena, přes hlavu a na zádech jí súplývá lví kůže, v levé ruce drží kyj? (socha je poškozená)., Poche 1980#, s. 254., Vlček 2001#, 438., and Římská bohyně války Bellona byla v antice zobrazována jako ozbrojená žena - přilba, meč, brnění, pochoděň a kopí, též se štítem. Žena se lví kůží, Herkulovým atributem, nemůže být nikdo jiný, než Omfalé. Alegorický váznam soch je nejasný, dvojice by však mohla vyjadřovat protiklad války a míru.