Sinón přiváděný Trójany před krále Priama. Trójský král Priamos v antické zbroji s přilbou na hlavě sedí na draperii, která zcela pokrývá trůn. Král má pravou nohu přehozenou přes levé koleno, pravou ruku po straně, levou ruku má nataženu směrem k Sinónovi, který stojí před ním. Sinón je oblečen stejně jako Priamos, ale ruce má svázané za zády v úrovni loktů a v úrovni zápěstí. Za Sinónem jsou vojáci, z předního je vidět pouze část, z dalších jenom přilby. Na obou stranách jsou stromy, v koruně levého je připevněna drapérie, která končí v koruně stromu na protější straně., Bažant 2006#., and Výjev je známý již z antických ilustrací k Vergiliově Aeneidě a v Itálii šestnáctého století se objevuje na předmětech denní potřeby i v monumentálním umění. Sinóna zobrazeného podobně jako v Praze, tedy zezadu, najdeme v prvním a pro tehdejší výtvarné umění neobyčejně inspirujícím ilustrovaném vydání Aeneidy. Na soklech severního průčelí byla řecká proradnost ztělesněná Sinónem konfrontována s římskou velkorysostí, kterou symbolizuje Latinus. Výjev není ve skutečnosti ilustrací Aeneidy, ale textu, kterým Vergiliův nedokončený epos zakončil Maffeo Vegio (1407--1458). Tato třináctá kniha Aeneidy byla publikována v Benátkách roku 1471 a objevila se za Vergiliovým textem i v ilustrovaném vydání z roku 1502. Putti zpravidla výjevy na soklech sloupu ignorují, ale na severní straně první putto komentuje reliéf, ke kterému je obrácený. Před obličejem si totiž drží masku starého vousatého muže. Na balustrádových pilířích je celkem třicet tři zobrazení putti a patrně to není pouhá náhoda, že jediný putto s maskou byl vložen právě mezi hydru a neméně záludného Sinóna. Putto s maskou patrně naznačuje, že Sinón, stojící se svázanýma rukama před trójským králem Priamem, se přetvařuje.