Opuková hlava, tvář stylizovaná, naznačený knír a obočí, věnec vlasů, na krku nákrčník (torques s pečetítkovými konci). Archeologický nález z lokality Mšecké Žehrovice (Rakovník)., Jansová 1966#., Bouzek# (PDČ, 673)., and Nejstarší dochovaná kamenná socha vytvořená na území Čech podle antických předloh. Hlava patrně původně zakončovala sloup menhirového charakteru. Nález pochází z lokality, kterou lze interpretovat jako posvátný okrsek, takže se patrně jednalo o zobrazení božstva. Hypotéza o portrétních rysech (L. Jansová) nebyla všeobecně přijata.
Budova z doby před rokem 1530, v 17. století přidána lodžie po celé délce hlavní fasády. Z původní stavby zachován portál z roku 1538. Pravoúhlý portál má ostění zdobené rozetami spojenými stuhou. Ostění je umístěno v edikule tvořené pilastry bez hlavic, na nichž spočívá zalamované kladí. Na pilastrech jsou trofejové závěsy. Architráv je dvojitý zdobený píšťalami. Na vlysu odděleném od architrávu i od římsy vejcovcem je nápis, na zalomené části po straně jsou groteskní bytosti. Nad římsou je lunetový nástavec se znakem Prostějova. Znak nesou velké mýtické bytosti (křídla a dole hadí tělo) s individualizovanými tvářemi, nalevo je muž v šupinovém brnění s přilbou, nalevo žena s čepcem, snad kryptoportréty Jana z Pernštejna a jeho manželky. Po stranách jsou voluty s rozetami., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 133, s. 218-219., and Portál je dílem dílny čistě italské orientace činné ve 30. letech na střední Moravě. S portálem prostějovské radnice bezesporu souvisí portál v Olomouci (radnice), v Kroměřížském zámku (fragment patrně místního portálu) a v Prostějově (Onšův dům), tato huť se kolem roku 1540 přesunula do Pardubic. Nápis na radnici v Prostějově je prvním dokladem vystupující renesanční kapitály.