Rampa Národního muzea, pískovcová socha ležící na soklu nad fontánou - ležící žena, na hlavě věnec, opírá se o nádobu s vodou, vedle ní putto s perlami.
Ve vnitřním dvoře mezi domy jsou osazeny plastiky ze zbořených nájemních domů. Ve na fasádě a výklenku zdi přiléhající ke stavbě v ulici Purkyňova jsou umístěny plastiky. Na levé straně zdi proti divákovi sousoší žena a putto vážící obilí do snopů (Cerera), uprostřed v nice žena s květinovým věncem a květinami (Flora), po pravé straně žena krmící hada, putto a kouhout (Hygeia.
Jazykovité nákončí zdobí opakující se motiv křídlené postavy jedoucí na čtyřnohém zvířeti s lidskou hlavou (?)., Lutovský 2001#, 138., and Antikizující výzdoba, putti. Toto kování je oboustranně zdobené. Na jedné straně jsou zobrazené okřídlené postavičky, které mohou být putti. Výjev s největší pravděpodobností představuje putti jedoucí na bájném tvoru, v antice nejčastěji na mořské obludě, huse, delfínu, kentaurovi. Tak by také mohla být interpretována bytost, na níž jede okřídlená postava zobrazená na nákončí opasku. Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byly i domácí tvůrci, kteří se byzantskými motivy inspirovali. Tyto Motivy, jako putti jedoucí na bájném tvoru, jsou častým výzdobným prvkem na byzantských tunikách, kde zdobily hruď, nebo dolní lem oděvu a rukávů (výzdoba přetrvávala ještě na koptských tunikách z Egypta). Výzdoba tohoto nákončí by mohla podpořit hypotézu, že v lokalitě mimo byzantské území (Franská Východní Marka) mohly existovat i byzantské tuniky, které mohly ovlivnit místní industrii v 8. století.
Skiza - Upoutaný Prométeus s orlem a putti, příprava na výzdobu reliéfní architektury - trojúhelníkové kompozice- štíty., Kotalík 1982#, s. 109; Blažíček, Preiss 1980#, s. 42-43., and Prometheus s orlem - v období baroka alegorie potrestané pýchy a vzpurnosti, v klasicismu již jako hrdina, který se obětoval pro lidstvo.
Mědiryt (297 x 168 mm). Dole sedící Apollón, hraje na lyru, proti němu sedí Pan, v levé ruce drží syrinx, nad nimi letí putto, troubí na roh., Zlatohlávek 1997#, 107, č. 48., and Do sbírek NG převedeno v roce 1949 z NM v Praze. Rytina podle jedné ze čtyř kompozic, podle nástěnné malby Francesca Primaticcia (stropu ve Fontainebleau). Podle ikonografického významu fresek, které mají planetární symboliku, dá se soudit, že hudební soutěž mezi Apollónem a Panem má vyjadřovat kosmickou harmonii.