Současný výzkum v oblasti lékových interakcí se znovu vrací k otázce vlivu potravy na terapeutickou hodnotu léčiv, neboť se ukazuje, že naše poznání je v tomto směru stále omezené. Farmakologickou léčbu (její průběh a výsledek) mohou významně ovlivňovat některé složky potravy (indoly, aminokyseliny, bioflavonoidy, třísloviny, glykosidy, vitaminy, mikro a makroelementy, aj.). Ačkoliv řada interakcí léků s potravou je známa již dlouho, bývá vliv potravy na terapeutickou účinnost a bezpečnost podávaných léčiv často podceňován a málokdy se počítá v terapeutických úvahách se změnami nutrice jako s možnou Pncinou selhání léčby. článek podává ucelený přehled o principech dávno známých interakcí léků s potravou, stejně tak i o novějších poznatcích z té to oblasti (např. o P-glykoproteinovém transportu, indukci a inhibici CYP450 hepatálních a intestinálních izoenzymů, o roli koenzymu Q10 v bezpečnosti tricyklických antidepresiv apod.). Cílem článku je seznámit odbornou veřejnost s významem nutričního režimu pro účinnost a bezpečnost léků a podpořit tak využití těchto poznatků v běžné klinické praxi., Contemporary research in the field of drug interaaions resolve the question of the nutrition influence on the therapeutic value of drugs. Dur knowledge in this area is still limited. Many food components may change the outcomes of the pharmacotherapy (e.g. indoles, aminoacids, bioflavonoids, glycosides, vitamines, micro- and macroelements, etc.). Athrough some of the drug-food interaaions are known for a long time, the professionals very often underestimate the real impaa of food on efficacy and safety of drug treatment. In the case of uneffeaiveness or side effects of pharmacotherapy, nutrition is not always considered as a possible cause of the drug treatment failure. The article provides the comperhensive overview of main principles of drug-food interaaions- not even of the old ones, but discusses also the new knowledge in this field (e.g. the role of P-glycoprotein transport induaion and inhibition of CYP450 hepatic and intestinal izoenzymes, the role of coenzyme Q10 in safety of tricyclic antidepressants, etc.). The aim of this article is to emphasize the importance of food-drug interactions and to enable praaicing these knowlegde in clinical work., Daniela Fialová, Lit: 15, and Souhrn: eng
Výživa matky během těhotenství a laktace je nejjednodušším preventivním opatřením pro zdárný rozvoj dítěte. Přísun cholinu ve stravě snižuje riziko rozvoje vrozených vývojových vad, zmírňuje dopad nežádoucí expozice plodu alkoholu a zlepšuje vývoj hipokampu a paměťových funkcí. Cholin patří mezi donátory metylových skupin a je významným účastníkem epigenetických mechanizmů. Cholin se nejvíce vyskytuje v mase, mléce a vejcích, a proto je důležité sledovat jejich příjem ve stravě matky. U vegetariánek je vhodné dostatek cholinu suplementovat doplňky stravy., Maternal diet during pregnancy and lactation is the simplest prevention for fetal development. Adequate intake of choline decreases the risk of birth defects, protects from undesirable exposure of the fetus to alcohol and has potential effects on hippocampal neurogenesis and memory function. Choline is one of the major source of methyl groups and very important component of epigenetic mechanism. Meat, milk and eggs contain enough choline. For women who do not eat vegetarian diet, a supplement should be considered., and Adéla Faridová
Dovoz do volného oběhu a vývoz z volného oběhu, [autor textové části Bohumír Hanosek] ; vydal Státní úřad statistický, and V komisi knihkupectví Bursík & Kohout