Program Zdraví 2020 poskytuje vizi, strategickou cestu, vytyčuje priority a podává celou řadu návrhů účinných opatření ověřených výzkumem a zkušenostmi mnoha zemí. Zdravotní péče potřebuje nejen nové finanční zdroje, ale i novou zdravotní strategii, nové formy řízení zdravotnictví a péče o zdraví. Aby bylo možné zlepšit zdravotní výsledky, je nezbytné podstatně posílit veřejné zdravotnictví, jeho funkce i kapacitu. Dobrým nástrojem je zdravotní gramotnost, která je orientována na dynamické vztahy v oblasti zdraví. Program Zdraví 2020 je dobrá zdravotní strategie pro 21. století., Health 2020 provides a vision, a strategic path, a set of priorities and a range of suggestions to show what works, based on research and experience in many countries. Health care needs not only more financial resources, but a new strategic approach and new types of health governance and governance for health. Achieving better health outcomes in the European Region requires a significant strengthening of public health functions and capacity. Health literacy is a promising actionable concept that addresses the dynamic interactions in the area of health. Health 2020 is good health strategy for the 21st century, Jan Holčík, and Literatura
Článek v širším historickém kontextu pojednává o dlouhodobě připravované reformě zdravotnictví v Nizozemsku, která byla završena v roce 2006. Analyzuje příčiny, které k reformě vedly a seznamuje s reformní strategií a jejím postupem. S odstupem několika let mapuje dopady reformy na dostupnost zdravotní péče, chování poskytovatelů i zdravotních pojišťoven a na pacienty. Nastiňuje ekonomické důsledky reformy a některé etické souvislosti., The article is focused on the long-planned health care reform in the Netherlands completed in 2006 in a broader historical context. The aim of the text is: firstly, to analyse the causes of the reform and secondly, to discuss reform strategy as well as its progress. After several years since reforms implementation there are mapping their impact on the access to health care and behaviour of health providers, insurance companies and patients. The article outlines the economic consequences of the reform and some ethical issues., Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová, and Literatura
Česká republika patří celosvětově mezi země s nejvyšším výskytem kolorektálního karcinomu (KRK), jehož incidence však mezi českými kraji není distribuována rovnoměrně. Ve všech epidemiologických ukazatelích (incidence, mortalita i prevalence) tohoto maligního onemocnění dominuje Plzeňský kraj. Vzhledem k prodlužování průměrné délky života vzrostl v posledním desetiletí podíl KRK jako druhého metachronního primárního maligního onemocnění. V roce 2000 byl zahájen Národní program screeningu KRK, který t. č. nabízí asymptomatickým jedincům starším 50 let možnost výběru ze dvou screeningových metod (testy na okultní krvácení a primární screeningová kolonoskopie). Od roku 2006 bylo v rámci screeningu kolonoskopicky vyšetřeno 57 255 osob, u 17 760 (31,0 %) z nich byly diagnostikovány a odstraněny adenomové polypy a u 2 665 (4,7 %) byl nalezen karcinom., The Czech Republic belongs to the countries with highest colorectal cancer (CRC) incidence worldwide which differs in regions of this country. The Pilsner region stands out in all epidemiologic features (incidence, mortality, prevalence). The proportion of CRC as the second metachronous primary malignant disease has increased in past ten years, due to the elongation of life expectancy. The National colorectal cancer screening programme was launched in year 2000. Nowadays two screening methods (fecal occult glood tests and primary screening colonoscopy) are offered to asymptomatic individuals aged over 57 255 people have been examined by colonoscopy since year 2006. Adenomas were removed in 17 760 of them (31.0 %) and cancer was diagnosed in 2 665 (4.7 %) individuals., Miroslav Zavoral, Štěpán Suchánek, Gabriela Vepřeková, Ondřej Májek, Jakub Gregor, Ladislav Dušek, and Lit.: 13
Ve 21. století jsou podmínky v oblasti zdraví charakterizovány vzrůstajícím množstvím vzájemně propojených faktorů, které ovlivňují zdraví a životní pohodu, a vzájemnou provázaností na globální, regionální i místní úrovni. V současné době není možné zhostit se úspěšně náročných úkolů v oblasti veřejného zdraví (např. nepřenosné choroby, antimikrobiální rezistence, nerovný přístup ke zdravotní péči a zdravotní důsledky vynucených opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči v některých zemích) bez spolupráce mezi jednotlivými sektory a koordinace kroků na mezinárodní, národní i místní úrovni. 53 zemí z evropského regionu WHO vytvořily a přijaly evropskou strategii pro 21. století (Zdraví 2020) jako společný, výzkumem podložený souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví, podporu spolupráce ve všech sektorech a na všech úrovních a koordinaci kroků vedoucích ke zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel evropského regionu. Tento článek se věnuje vzniku a vývoji strategie Zdraví 2020, hlavním strategickým cílům, úkolům i náplni. Dále uvádí kroky nezbytné k úspěšnému zavedení strategie Zdraví 2020 v jednotlivých zemích a pomoc poskytovanou WHO zemím, které začaly v oblasti zdraví uplatňovat postupy v souladu se strategií Zdraví 2020., The 21st-century health landscape is shaped by growing global, regional and local interdependence and an increasingly complex array of interlinking factors that influence health and well-being. Most of today’s major public health challenges, including noncommunicable diseases, antimicrobial resistance, health inequalities and the health effects of austerity measures in some countries, cannot be addressed effectively without intersectoral and coordinated action at supranational, national and local levels. The 53 countries of the WHO European Region developed and adopted a European policy framework and strategy for the 21st century (Health 2020) as a common, evidence-informed policy framework to support and encourage coordinated action by policy-makers at all levels and in all sectors to improve population health and well-being. This article presents the development process of Health 2020 and its main strategic goals, objectives and content. Further, we describe what is needed to successfully implement Health 2020 in countries and how can WHO provide technical assistance to countries that embark on developing health policy aligned with the Health 2020 policy framewor, Zsuzsanna Jakab, Agis D. Tsouros, and Literatura
V červnu 2008 svolala Evropská regionální úřadovna SZO do Tallinnu (Estonsko) Evropskou ministerskou konferenci o zdravotních systémech: zdravotní systémy, zdraví a blahobyt. Cílem konference bylo pozvednout zdravotní systém do popředí politického zájmu evropských členských zemí a soustředit se na posílení budoucí podpory SZO členským zemím při tvorbě svého vlastního zdravotního systému, rozvoji zdravotní politiky a aktivit v oblasti péče o zdraví. Hlavním výsledkem konference byla příprava a přijetí Tallinnské charty. Článek přináší stručný komentář několika publikací, které tvořily teoretický základ konference., In June 2008, the WHO Regional Office for Europe convened the WHO European Ministerial Conference on Health Systems: Health systems, Health and Wealth, in Tallinn (Estonia). The conference aims to place the health system high on the political agenda of European Member States and to provide focus for strengthening future WHO support to Member States in the development of their own health systems, policies and public health activities. The develop- ment and adoption of the Conference Charter was a key output of the Tallinn conference. The article presents a concise commentary of several publications which created the theoretical background of the conference., Jan Holčík, and Lit.: 20