Studie shrnuje nejnovější výsledky interdisciplinárně pojatého výzkumu Masarykovy univerzity na Pohansku u Břeclavi, které patří k nejvýznamnějším raně středověkým centrům v ústřední oblasti tzv. Velké Moravy (9. st. n. l.). Přináší poznatky o přírodním prostředí zjištěné při výzkumu zdejšího opevnění v letech 2005–2006. Pozornost byla zaměřena na kvartérní uloženiny geologického původu a subfosilní půdy. V rámci palynologického studia byly zpracovány vzorky ze 3 profilů v řezu opevněním a 5 vrtů v jeho okolí. Petrografickými metodami byla zkoumána provenience stavebního kamene. Raně středověké centrum na Pohansku je popsáno jako komplexní kulturní systém, který byl významně formován vstupy z okolního prostředí (např. změny vodního režimu v nivě) a sám působil opačným směrem svými výstupy (např. masivní odlesňování krajiny). and The study summarizes the latest results of the interdisciplinary research conducted by the Masaryk University at Pohansko near Břeclav, one of the most significant Early Medieval centres in the core area of the Great Moravian Empire (9th century AD). It brings data on the natural environment as collected within the 2005–2006 study of the local fortification. A special attention was given to Quaternary deposits of geological origin and buried soils. Within a palynological study, samples from 3 sections in a profile across the fortification and from 5 boreholes in its neighbourhood were analysed. Provenance of the building stone was studied using petrographic methods. The Pohansko Early Medieval centre is described as a complex cultural system significantly shaped by inputs from the ambient environment (such as variations in water regime in the flood plain). At the same time, this system acted in the other direction by its outputs (e.g., large-scale deforestation of landscape).
Cílem studie je přispět k řešení otázky původu románských terakotových dlaždic pomocí exaktních metod, identifikovat typy a potenciální ložiska výchozího surovinového materiálu a doložit existenci jednoho centrálního či několika nezávislých výrobních středisek. Pro studium byly použity dlaždice ze čtyř hlavních nalezišť ve středních Čechách: Vyšehradu, Ostrova u Davle, Sázavy n. Sáz. a Dolních Chaber a vzorky potenciálních surovin z okolí těchto míst. Na základě makro– a mikroskopického zhodnocení vzorků dlaždic byly určeny základní vlastnosti terakotového materiálu. Při posuzování zdrojů klastické ostřící příměsi byly využity výsledky mineralogického a petrografického rozboru klastů spolu s podrobným geologickým popisem okolí zájmových lokalit. Doplňujícími informacemi se staly interpretace výsledků elektronové mikroanalýzy. Pomocí analytických metod (AAS a ICP–MS) byly stanoveny koncentrace vybraných stopových prvků obsažených v základní jílové hmotě. Stejných metod bylo použito také pro srovnávací chemické analýzy odebraných vzorků potenciálních surovin. and This article aims to contribute, with the aid of exact methods, to the resolution of the origins of Romanesque terra-cotta tiles, to the identification of their types and potential sources from which they were made. It is intended to provide evidence supporting the existence of either a single manufacture centre or several independent centres. Tiles from four important sites in central Bohemia were studied – Vyšehrad, Ostrov u Davle, Sázava nad Sázavou and Dolní Chabry, as well as samples of potential raw materials from their vicinity. Essential characteristics of the terra-cotta material were determined using microscopic and macroscopic study of the tile samples. Results of mineralogical and petrographic study of clasts were considered in determining the sources of the grog. In addition, a detailed geological description of the areas of interest is provided. Additional information was obtained from electron microprobe analysis. Concentrations of selected trace elements in the clay matrix were determined by means of analytical methods (AAS and ICP–MS). The same methods were applied to samples of potential source materials for the production of terra-cotta tiles.