The macrozoobenthos in saline pools at dumps in a former coal mining area was studied over a period of two years. Due to specific environmental conditions these pools are unique in the Czech Republic. Extremely high values of salinity (up to 11‰) along with a low concentration of dissolved phosphorus (0.01-0.1 mg.l-1) are typical of some of the water in this area. The pools were grouped into three categories based on their conductivity values and treated using cow dung, municipal wastewater treatment sludge and inorganic NPK (nitrogen-phosphorus-potassium) fertilizer at doses recommended for carp ponds. The application of fertilizer had a positive effect on the density and biomass of all the groups in the macrozoobenthos. The highest and the lowest increases in macrozoobenthos biomass were recorded after the application of NPK and cow dung, respectively. However, the application of fertilizer had no effect on the diversity of macrozoobenthos. Chironomus aprilinus, recorded in the Czech Republic for the first time, inhabited all pools with conductivity ranges of between 5,000-16,000 µS.cm-1. The density of C. aprilinus larvae increased with increasing salinity reaching a maximum of about 17,083 ind.m-2 (biomass - 82 g.m-2). Analysis of C. aprilinus phenology revealed a bivoltine pattern with the summer generation of larvae reaching a maximum in June-July and the overwintering generation in October to November., Josef Matěna, Iva Šínová, Jakub Brom, Kateřina Novotná., and Obsahuje bibliografii
Biolog z Velké Británie Athol McLachlan testoval v roce 1999 hypotézu, že parazitický roztoč mlžovka ypsilonová (Unionicola ypsilophora) snižuje pářící schopnosti infikovaných pakomárů druhu Paratrichocladius rufiventris. Zdálo se to přirozené. Samci pakomára utvářejí pářící hejna, do kterých vlétají samičky a v nichž si samci konkurují. Velcí ektoparaziti jako mlžovka ypsilonová by tudíž měli snižovat letové a manévrovací schopnosti hostitelů a v důsledku toho jejich schopnost v konkurenci obstát. Experiment však ukázal pravý opak. Množství infikovaných samců v hejnech bylo výrazně nižší (okolo 4 %) než množství infikovaných samců v utvořených párech (okolo 15 %), a tak měli infikovaní samci mnohem větší šanci na spáření než samci neinfikovaní. Co se stalo? and Luděk Berec.