Sloup s motivem pletence na dříku i hlavici., Bažant 2003#, 38., and Sloupy západní krypty svatovítské basiliky zdobil pletencový ornament. Tento ornamentální styl antického původu byl typický pro karolinskou renesanci a ve Vratislavově době byla jeho tradice živá pouze v severní Itálii. Povolání kameníků z této oblasti by bylo možné uvést do souvislosti s tím, že iniciátorem výstavby západního chóru byl Vratislavův bratr, biskup Jaromír, který byl v osobním styku s vévodkyní toskánskou. Podobné ornamenty najdeme v té době i v Sasku a v první wawelské katedrále datované do poloviny 11. století. Torzo pískovcového sloupu s obdobným pletencovým ornamentem z druhé poloviny 11. století bylo v Praze nalezeno také v Karmelitské ulici na Malé straně (Muzeum hlavního města Praha inv. 35562).
Rukojeť cedníčku ze soupravy (dva cedníčky, naběračka) s kolkem. Archeologický nález ze žárového hrobu (III) z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 20., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Cedníček, ze kterého držadlo pochází, byl vyroben v některé středoitalské kovotepecké dílně, která své výrobky označovala kolkem, za vlády císaře Augusta.
Pár zlatých náušnic zdobených technikou filigránu., Kotalík 1982#, 70, č. k. 24., and Archologický nález z lokality Želénky u Duchcova (Teplice), mohylový hrob ženy. Pokračování tradice antických šperků. Pár zlatých hrozníčkových náušnic byl nalezen v hrobě kněžny v Želénkách. Na Moravě, ve Starém Městě u Uherského Hradiště byly nalezeny další podobné filigránové šperky. Tento typ velkomoravských náušnic tvůrčím způsobem pokračuje v tradici pozdně antických šperků. Není vyloučeno, že náušnice byly do Čech importovány z Moravy.
Stříbrné částečně zlacené kování řemene k pochvě na meč, z pozlaceného stříbra (niello). Jedno ve tvaru trojlistu, dvě oválná. Archeologický nález z knížecího hrobu v Kolíně., Kotalík 1982#, 70, č. k. 25., and Doklad kontinuity antické rostlinné ornamentiky. Kování k nám bylo dovezeno, patrně se jedná o karolínskou práci z Porýní (motivy mají analogie v karolínské knižní malbě), nicméně dokládá pokračování tradice antické rostlinné ornamentiky v Evropě kolem poloviny 9. století.
Náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 136., and Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín). Doklad importu antikizujících velkomoravských šperků do Čech v první polovině 10. století. V hrobě kouřimské kněžny bylo nalezeno větší množství šperků, mimo jiné i tři páry stříbrných náušnic s řetízkovými závěsky, které jsou inspirovány byzantským šperkem. Do Čech se patrně dostaly jako obchodní import, nebo mohly být osobním majetkem nevěsty.
Stříbrná litá tulej (násada kuželovitého tvaru) zdobená rostlinným ornamentem, spirálovitě stáčená úponka, trojúhelníčky, meandr. Vzor je vytvořen inkrustací (tauzováním), vtepáním kovu jiné barvy do vyrytých rýh za studena. Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín), hrob muže., Šolle 1959#, 380-382., Lutovský 2001#, 30, 325-326., and Jeden z nejstarších příkladů zobrazení antikizujících ornamentálních motivů (úponka, meandr) v archeologických nálezech na našem území. Zdobná tulej sloužila ke zpevnění spodní části ratiště kopí. Tento nález z mužského hrobu byl patrně součástí slavnostního kopí, dřevce nebo praporce. Předmět je zdoben rostlinným ornamentem, který napodobuje šlahoun rostliny ukončený listem. Ve své původní podobě je tento motiv patrně zobrazením vinné révy, do umění jej poprvé začlenili Řekové a pak Římané. Úponka zobrazená na tuleji je touto antickou ornamentikou inspirována, do místní umělecké produkce byla v 1. tisíciletí přebírána z římských kolonií v Záalpí. Ve středověku se stala jedním z nejčastějších výzdobných motivů architektonických článků a uměleckého řemesla.
Stříbrné náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 39, 205-206., and Ukázka výrobku v tradici byzantských šperků. Naleziště bylo hradištěm, kde byly v 9. století pravděpodobně i různé řemeslné dílny. V ženských hrobech bylo nalezeno mnoho velkomoravských šperků, patrně místní výrobky. Zlaté a stříbrné velkomoravské náušnice z 9. - 10. století (tzv. Veligradské šperky) byly patrně inspirovány byzantskými a orientálními vzory. Některé další tvary mají svůj původ již v antickém Řecku, např. bubínkové, hrozníčkovité, lunicovité.
Portál v průčelí kostela, jsou zachovány architektonické články: členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou (pouze jeden sloup byl doplněn koncem 19. století)., Svoboda 1978#, 104., Bažant 2000#, 52-54., and Z antického tvarosloví přecházejí do českého umění dekorativní motivy (akant, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná). Prvořadým příkladem variant korintských sloupků je portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru ( Svoboda 1978, 104). Motiv se poprvé objevuje ve 2. st. po Kr., byl populární až do 6. století (Ravenna). Zdánlivě dekorativní hříčka má patrně hlubší smysl, evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Horizontálně rozevláté korintské hlavice vyvazují akant z jeho vertikality, a tedy i tektonické funkce, listy navozují dojem, že rostlina stále žije. Antický motiv byl znovu oživen až v karolínské epoše. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor tohoto portálu