Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NANDA-I v podmínkách neonatologické péče v ČR. Cíl: Cílem práce bylo validovat diagnostické prvky ošetřovatelských diagnóz 00104 Neefektivní kojení a 0106 Snaha zlepšit kojení vybraným souborem neonatologických sester – expertek a zjistit, které diagnostické prvky považují za hlavní a které za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 26 neonatologických sester – expertek. Za expertky byly považovány sestry pracující na neonatologii, které získaly minimálně 4 body dle modifikovaných Fehringových kritérií. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj obsahující 43 položek (diagnostických prvků) uvedených v klasifikačním systému NANDA-International. Výsledky: U ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení za významné určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,80) expertky považovaly: kojenec není schopen správně uchopit prs (0,82). Ze souvisejících faktorů dosáhlo váženého skóre vyšší než 0,80 celkem 3 prvky. U ošetřovatelské diagnózy 0106 Snaha zlepšit kojení váženého skóre vyšší než 0,80 nedosáhl žádný prvek. Závěr: Pro posouzení nespokojenosti nebo potíží matky a dítěte při procesu kojení na oddělení šestinedělí považují expertky za významné 4 prvky z 30, týkající se pouze ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení., Background: Implementation of the International Classification of NANDA-I in neonatology care in the Czech Republic. Aim: The aim of the study was to validate the diagnostic elements of nursing diagnoses 00104 Ineffective Breastfeeding and 00106 readiness for inhanced breastfeeding selected file by neonatal nurses-experts and determine which diagnostic elements consider as the main, and which the minor are. Methods: For the content of validation was used Fehring diagnostic content of validity model (Diagnostic Content Validity Model). The sample consisted of 26 neonatal nurses-experts. For expert were considered nurses working in neonatology, which received at least 4 points modified by Fehring standard. To assess the significance of diagnostic elements was used measurement instrument containing 43 items (diagnostic elements) listed in the classification system, NANDA-International. Results: At nursing diagnosis 00104 Ineffective Breastfeeding, the main key features (score > 0, 80) experts considered: the infant isn´t unable to correctly to grasp the breast (0, 82). From the related factors achieve score 0, 80 in all 3 elements. At the nursing diagnosis 00106 Effort to improve breastfeeding weighted score of > 0, 80 reached no character. Conclusion: For the assess of dissatisfaction or problems of mother and child at the process of breastfeeding on postpartum department, specialists considered to be significant of 4 members from 30, concerning only to nursing diagnoses 00104 Ineffective breastfeeding., and Jana Chrásková, Mária Boledovičová
Cíl: Cílem studie bylo vyhledat poznatky týkající se NANDA International ošetřovatelské diagnózy Porucha polykání (00103) se zaměřením na výskyt této ošetřovatelské diagnózy u různých skupin pacientů a její stanovení prostřednictvím znaků uvedených v klasifikačním systému dle NANDA International. Metodika: Senzitivní vyhledávací strategií byly vyhledány publikované informace k ošetřovatelské diagnóze dle NANDA International Porucha polykání (00103), k jejímu diagnostikování a k výskytu této diagnózy u pacientů. K vyhledání relevantních dat byly využity elektronické databáze: Bibliographia Medica Čechoslovaca, MEDLINE, Springer, ProQuest a vyhledávač Google. Výsledky: V odborných publikacích se autoři velmi často věnují problematice porušeného polykání a jejímu diagnostikování, nikoli však pomocí ošetřovatelské diagnostiky dle NANDA International. Ošetřovatelská diagnóza Porucha polykání (00103), diagnostikována prostřednictvím ošetřovatelské diagnostiky dle NANDA International, se vyskytovala ve velkém zastoupení u pacientů na jednotkách intenzivní péče, u pacientů s onkologickým onemocněním a u pacientů s onemocněním jícnu. Závěr: V ošetřovatelství je porucha polykání častým problémem, který lze diagnostikovat prostřednictvím klasifikačního systému NANDA International. Další výzkumy by mohly přispět ke zjištění, zda diagnostika poruchy polykání pomocí NANDA International je vhodná pro použití v klinické praxi., Aim: The aim of the study was to search for findings related to NANDA International nursing diagnosis Impaired Swallowing (00103), focusing on the incidence of this nursing diagnosis in different groups of patients and its establishment using the NANDA International classification system. Methods: Published information concerning NANDA International nursing diagnosis Impaired Swallowing (00103), its establishment and incidence in patients were found by a sensitive search strategy. The following electronic databases were searched for relevant information: Bibliographia Medica Čechoslovaca, MEDLINE, Springer and ProQuest, together with Google. Results: Although paper authors frequently mention impaired swallowing, it is rarely diagnosed using the NANDA International classification system. Nursing diagnosis Impaired Swallowing (00103) as diagnosed according to NANDA International was largely present in intensive care unit patients, oncology patients and those with oesophageal disease. Conclusion: Impaired swallowing is a frequent condition in nursing which can be diagnosed using the NANDA International classification system. Further research may show whether NANDA International may be used in clinical practice to diagnose impaired swallowing., Hana Lukšová, Yvetta Vrublová, and Literatura 19
Cílem článku je uvést informace o typech validity a validizačních studiích v oblasti diagnostiky NANDA International, akcentovat jejich význam pro rozvoj ošetřovatelské vědy a poukázat na badatele, kteří se problematice věnují. Autorky vycházejí z teze, že validita je nezbytnou komponentou bádání a má významný dopad na věrohodnost výzkumu diagnostických pojmů NANDA International. Předkládají názor, že k posílení vědecké úrovně validizace diagnostiky NANDA International bude prioritní realizovat studie s užitím konstruktové validity., The article aims to give information about types of validity and validation studies of diagnostic NANDA International, emphasize their importance for the development of nursing science and point out the researchers who deal with this issue. The authors suppose that validity is an essential component of research and has a signifi cant impact on the credibility of the research diagnostic concepts of NANDA International. Authors claim that in order to strengthen the scientifi c validation of NANDA International diagnostics, the priority will be to implement studies using the construct validity., Lenka Mazalová, Jana Marečková, and Literatura 20
Východiska: Validizační studie v ošetřovatelském procesu umožňují vyjádření míry platnosti komponent NANDA-I pro různé soubory osob a v různých oblastech péče. Bolest jako ošetřovatelská diagnóza v péči o rodící ženu je jedním z nejčastějších problémů, které porodní asistentky v praxi posuzují, řeší a hodnotí. Validované definující charakteristiky ošetřovatelských diagnóz jsou rozhodující pro správnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navržení efektivní léčby. Cíl: Cílem práce bylo validizovat definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy 00132 Akutní bolest vybraným souborem expertek – porodních asistentek a zjistit, které definující charakteristiky (určující znaky, související faktory) porodní asistentky považují za hlavní a které definující charakteristiky za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky – porodní asistentky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělá- ní v oboru porodní asistence a klinické praxe na oddělení porodního sálu. Výzkum probíhal současně ve Fakultní nemocnici Olomouc, v Nemocnici Šternberk a v Nemocnici Uherské Hradiště. Měřící nástroj pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomocí jednotlivých definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy z NANDA-I, Taxonomie II. Výsledky: Z celkového počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků, 4 související faktory) považují porodní asistentky za hlavní (majoritní) 9 definujících charakteristik. Mezi hlavní definující charakteristiky (určující znaky) s váženým skóre (VS) vyšším než 0,75 porodní asistentky zařadily: úlevová poloha z důvodu vyhnutí se bolesti (VS 0,82); expresivní chování (VS 0,77); pozorované známky bolesti (VS 0,80); slovní vyjádření bolesti (VS 0,84); změny dýchání (VS 0,80); změny krevního tlaku (VS 0,82); změny srdeční- ho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavní související faktory zařadily tyto charakteristiky: biologické faktory – porodní mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenní (VS 0,80). Závěry: Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že dotazované porodní asistentky považují z celkového nabízeného počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků a 4 související faktory) 9 za hlavní – majoritní pro celkové posouzení stavu klientky – rodičky přicházející na porodní sál k porodu., Background: Validation studies allow expression of the degree of validity of components NANDA-I for different sets of people and in different areas of care. Pain is one of the most common problems that midwives in practice assess, evaluate and solve. Validated defining characteristics of the nursing diagnoses are crucial for correct diagnosis of the type and intensity of pain, and for proposal of effective treatment. Aim: The aim of the study was to validate defining characteristics of the nursing diagnosis Acute pain 00132 by a selected file of experts-midwives, and see which characteristics they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. Experts-midwives met the criterion of bachelor degree in midwifery and clinical practice in the delivery room. The research was conducted simultaneously in Olomouc region. Measuring tool for assessing the significance of diagnostic elements was constructed using individual defining characteristics of the nursing diagnoses of NANDA-I Taxonomy II. Results: Out of the 22 defining characteristics considered by experts-midwives nine characteristics were described as major with weighted score (WS) greater than 0,75: antalgic position due to the avoidance of pain (WS 0,82); expressive behavior (WS 0,77); observed signs of pain (WS 0,80); verbal expression of pain (0,84); changes in breathing (0,80); changes in blood pressure (WS 0,82); changes in heart rhythm (WS 0,86). Among the major related factors were selected the following characteristics: biological factors - birth mechanism (WS 0,94) and psychogenic factors (WS 0,80). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider nine defining characteristics and two related factors as major for assesing acute pain of mothers coming to the delivery room for delivery., and Štěpánka Bubeníková, Martin Procházka