Tento příspěvek je hrstkou poznámek a otázek, vztahujícících se k nekonečnu v matematice. Není v něm řeč o nekonečnech, jak je potkává fyzik (nekonečnost vesmíru, singularity, obecné teorie relativity, divergence v kvantové teorii polí atd.), ale o nekonečnech zaváděných v matematice. Množné číslo je na místě, matematika totiž zná nekonečen mnoho; na vkus fyzika asi až příliš mnoho. Příspěvek není matematickým textem, neusiluje o exaktní matematické formulace, je toliko pohledem uživatele matematiky., Josef Jelen., and Obsahuje seznam literatury
Nekonečno ve fyzice občas vystupuje, ačkoli se přímo nejeví - není jevem. Jeho existence závisí na použitých matematicky formulovaných fyzikálních zákonech, tedy idealizovaných modelech, pomůckách k pochopení. Tyto "pomůcky" byly odvozeny ze zkušností s konečným světem a jejich rozšíření na nekonečno je riskantním podnikem. Je tedy nekonečno pojmem ontologickým, vyjadřuje něco skutečně jsoucího?, Infinity plays some role in physics although it is not a phenomenon, so it is not directly apparent in physical world. Its existence depends on our idealised mathematically formulated models, hypotheses, theories. i.e. on our instruments for understanding. These instruments were derived from our experience with a finite, limited world. Their extension to infinity is therefore a risky business. So, is infinity an ontological concept, does infinity exist in reality?, Peter Zamarovský., and Obsahuje bibliografii
Both historical and recent developments of quantitative research in linguistics brought out a great amount of data without a unifying method. The older data have been computed mainly by hand from limited samples of shorter texts, with limited possibilities of data combinations. Newer data based on large corpora offer a great number of quantitative characteristics even in the most different combinations, but they have been mainly extracted from heterogeneous text materials. Statistically, the older data can be considered as less exact. New data, with respect to enormous extent of corpora, can be considered as most exact. Therefore, problems arise not only because of the above mentioned methodological disparities of old and new approaches of computation, but also because of different details studied or because of limited possibilities of direct comparison. Deeper statistical and probabilistic questions arise too, and their discussion should not be ignored.