Článek popisuje numerické modelování napěťově-deformačních polí, která vznikají ve zkušebním tělese během Charpyho rázové zkoušky. Tato zkouška umožňuje určení teploty přechodu křehký-houževnatý lom. Je používána ve svědečném programu jaderných elektráren ke sledování zkřehnutí tlakové nádoby jaderného reaktoru, které je vyvolané ozářením neutrony. V článku je také zmíněn princip a stručná historie vzniku Charpyho zkoušky., Petr Haušild., and Obsahuje seznam literatury
V elektronových prozařovacích mikroskopech pro studium biologických objektů nebo polymerových struktur se standardně používají elektrony s energií kolem 100 keV. Pozorované tenké vzorky v nich mají velmi nízký kontrast, proto musí být konstrastovány těžkými kovy. Tento postup však může přinést množství artefaktů, neboť v tomto případě již nepozorujeme samotný vzorek, ale těžké atomy, které obklopují struktury ve vzorku a tím je zvýrazňují. Pro mnohé aplikace tato metoda dává dobré výsledky, avšak s rostoucími nároky na zkoumané objekty, například při studiu kompozitních materiálů, je vhodné pozorovat tyto objekty v co nejméně pozměněném stavu., Petr Štěpán., and Obsahuje seznam literatury