Keňská národní rezervace Masai Mara (též Maasai Mara) o rozloze 1 510 km2 se nachází ve Velké příkopové propadlině a přímo navazuje na národní park Serengeti v severní Tanzanii. Většinu jejího území pokrývají mírně zvlněné travnaté savany živené četnými srážkami v několika obdobích dešťů od listopadu do dubna. Pouze území v blízkém okolí řeky Mary a jejích přítoků jsou zalesněná. Rezervace je celosvětově proslulá mimořádně početnými migrujícími stády velkých kopytníků a jejich predátorů. V posledních desetiletích však populace některých druhů výrazně ubývají, za hlavní rizikové faktory se považuje rozšiřující se pastva skotu a nekontrolovaný rozvoj cestovního ruchu., Kenya’s Masai Mara National Reserve, covering an area of 1,510 km2, is situated in the Rift Valley with Tanzania’s Serengeti Plains running along its southern end. Most of the reserve is made up of hilly grassland, fed by plentiful rain, especially during the wet months between November and April. Only the areas near the Mara river and its tributaries are forested. The reserve is famous for its exceptional migrating populations of larger ungulates and its predators. However, the last decades have seen a considerable decrease in abundance of some species - the main causes are expanding livestock grazing and uncontrolled development of tourism., and Miloš Anděra.
Rezervaci Masai Mara proslavila především každoroční masová migrace pakoňů žíhaných (Connochaetes taurinus) a dalších kopytníků ze Serengeti (Tanzanie). Primární příčinou stěhování je střídání srážkového cyklu v rovníkové východní Africe a s tím související nabídka zelené potravy. Je ovšem obtížné určit přesný začátek či konec velkého stěhování – jde o neustále běžící cyklus, jehož jednotlivé fáze přecházejí plynule jedna v druhou. Navíc načasování migrací se rok od roku liší podle počasí i v řádu měsíců. Celá migrační trasa o délce zhruba 800 km má podobu nepravidelného oválu. Pohyb mnohatisícových až milionových stád přitahuje množství turistů z celého světa (druhé stěhování)., The Masai Mara reservation is famous for its annual mass migration of the Wildebeest (Connochaetes taurinus) and other hoofed animals from the Serengeti (Tanzania). Its primary cause is the changing precipitation cycle in equatorial east Africa, and the related supply of green food. It is difficult to determine exactly the beginning and the end of the Great Migration – it is a constantly running cycle, and its timing varies from year to year depending on weather conditions over a span of months. The entire route has a length of about 800 km. The movement of herds with hundreds of thousands to millions of animals attracts an ever-increasing number of tourists from around the world annually (the second migration)., and Miloš Anděra.
The Chövsgöl National Park is located in the northwest of Mongolia near the border with Russia. It occupies a transition zone where the central Asian steppes meet the Siberian taiga forest. The article presents a brief overview of native flora and fauna and current environmental issues. and Eva Součková.
Nejvyšší africké hřebenové pohoří Rwenzori (též Ruwenzori) leží na pomezí Ugandy a Demokratické republiky Kongo. Po období nepokojů a příhraničních bojů se v posledních letech území stalo poměrně bezpečnou částí Afriky pro místní obyvatele i zahraniční návštěvníky. Mezi jeho vrcholy patří třetí nejvyšší hora v Africe a nejvyšší africký vrchol nesopečného původu (Mt. Margherita, 5 109 m n. m.). Nejvyšší vrcholy pohoří pokrývají ledovce, které však ustupují vlivem klimatické změny - za posledních 100 let se ledovce zmenšily asi o 80 %. Na svazích pohoří najdeme rostlinná společenstva, která vytvářejí různé vegetační stupně (vysokohorské deštné lesy, vysokohorské bambusové a vřesovcové lesy, subalpínská a alpínská travinná a dřevinná společenstva, subnivální a nivální pustiny). Pohoří na ugandské straně chrání národní park Rwenzori rozkládající se na rozloze bezmála 1 000 kilometrů čtverečních, pro svou výjimečnost se stal součástí světového přírodního dědictví UNESCO. NP Rwenzori představuje ostrov málo narušeného přírodního prostředí v kulturní krajině, které lze poznávat na dvou základních turistických trekových okruzích., The highest peaks of the Rwenzori mountains (including Mt. Margherita, 5 109 m a. s. l.) are covered by glacier. Over the last 100 years 80 % of the glacier has disappeared due to climate change. The slopes are covered by plant communities forming distinct vegetation zones (montane rainforest, bamboo and ericaceous forest, subalpine and alpine grassland and woodland, subnival desert, nival zone). The national park (1 000 km2) can only be explored using two major walking trails, and is surrounded by a cultural landscape., and František Pelc, Libor Ambrozek.
V srdci Austrálie, v jejím vyprahlém středu na jihu Severního teritoria, se nachází národní park Uluru – Kata Tjuta, zaujímající plochu 1 326 km2 a vyhlášený v r. 1985, kde je chráněna unikátní aridní a semiaridní krajina s dominantami dvou skalních útvarů. Z nich je známější jeden z největších pověstných monolitů, domorodým národem Anangů nazývaný Uluru. Uluru má pro místní obyvatele nesmírný kulturní a náboženský význam. Celé území okolo skály Uluru a soustavy nedalekých skalních homolí (Kata Tjuta) odpradávna patřilo místnímu národu Anangů (kmeny Pitjantjatjara a Yankuntjatjara) a zároveň bylo podle pověstí křižovatkou domorodých cest stvoření. Australská vláda v r. 1985 vrátila celé území Anangům a je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V národním parku bylo zaznamenáno přes 600 druhů rostlin, potvrzeny zatím byly čtyři druhy žab, 74 druhů plazů, 176 druhů ptáků, 50 druhů savců a množství druhů bezobratlých., The Uluru – Kata Tjuta National Park is Australian aboriginal land, recognized by UNESCO as a World Heritage Area. The park covers 1 326 km2 and is located near the centre of the continent, in arid and semi-arid landscape. Uluru (also called Ayers Rock) and Kata Tjuta are world-renowned rocks made from arkose sandstone and conglomerate. Unique natural and cultural features of this park are mentioned and examples of typical landscape, plant and animal species (both native and alien) are presented., and Lubomír Hanel, Jana Hanelová.
Od vyhlášení první chráněné krajinné oblasti (CHKO) v České republice v loňském roce uplynulo 60 let, od formulování prvního uceleného návrhu na zřízení soustavy velkoplošných chráněných území dokonce 100 let. V září 2014 byla vyhlášena nová CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, přesněji řečeno dosavadní CHKO Kokořínsko byla rozšířena o přírodovědecky pozoruhodné Dokesko. V současnosti probíhá vyhlašování CHKO Brdy. Je tedy na místě si položit otázku, zda poté bude soustava CHKO v ČR již úplná., Sixty years passed in 2014 since the announcement of the first landscape park in the Czech Republic and a hundred years since the formulation of the first integrated plan to set up a system of large-scale landscape parks. In September 2014 a new Kokořínsko-Mácha country landscape park was announced, or to be more precise the former Kokořínsko landscape park was expanded to include the Doksy district, which is of interest from a natural-sciences viewpoint. At present the preparations for the Brdy landscape park are nearing completion. This article presents these two landscape parks and discusses whether or not the landscape park system in the Czech Republic will now be complete., and Pavel Pešout.
Malajsie jako tropická země patří mezi 12 biologicky nejbohatších a druhově nejrůznorodějších států světa. Její přírodní bohatství tak představuje jedno z vhodných míst k prvnímu seznámení se s faunou a flórou tropických lesů. Jedním z největších přírodních lákadel kontinentální Malajsie je světově nejstarší tropický nížinný les národního parku Taman Negara, jehož druhová diverzita obojživelníků a plazů je předmětem tohoto článku., Malaysia is one of the twelve biologically richest and the most species diverse states in the world. One of the biggest natural attractions of continental Malaysia is the world’s oldest lowland tropical forest in the Taman Negara National Park. The species diversity of amphibians and reptiles of the Taman Negara are presented., and Daniel Jablonski.