Podyjí National Park is one of the hotspots of fungal diversity in the Czech Republic (so far we know about 1400 species from this area). The main reasons for this fact (well-preserved natural habitats, habitat and geological diversity) are introduced and briefly discussed in the article. high fungal diversity is documented based on several examples of rare or endangered species, which are typical for some of the local habitats and characterize the range of ecological conditions in the studied area. and Jan Běťák.
Botanická a mykologická nomenklatura je plná názvů převzatých z antické mytologie. Krása rostlin a hub přinesla do názvosloví mladé bohy a bohyně, motivem pro využití jmen byly také léčivé účinky nebo jedovatost, vzezření či místo výskytu rostlin a hub., Botanical and mycological nomenclature is full of names borrowed from ancient mythology. The beauty of plants and fungi brought young gods and goddesses into nomenclature. Another motive for using the names were the healing properties or toxicity, the appearance and the habitat of plants and fungi., and Tomáš Pavlík.
Ačkoli bylo světélkování u hub doloženo již ve starověku, intenzivnějšího vědeckého studia se tomuto jevu dostává teprve v posledních letech. Článek shrnuje naše dosavadní poznání bioluminiscence u hub z hlediska evolučního, ekologického i fyziologického. Jeho součástí jsou i fotografie dvou tropických druhů se světélkujícími plodnicemi - Mycena chlorophos a Filoboletus manipularis., Bioluminescence in fungi was first observed in the Archaic period or earlier, but it has only recently been studied scientifically. This paper sums up our knowledge on this phenomenon from evolutionary, ecological, and physiological points of view. Included are photos of two tropical species with luminescent fruiting bodies - Mycena chlorophos and Filoboletus manipularis., and Michal Sochor, Zuzana Egertová.
Naše znalosti o ekologii a rozšíření řady druhů hub byly po dlouhou dobu založeny pouze na pozorování plodnic a sporulujících útvarů v terénu a na identifikaci izolovaných druhů hub. Nedávné pokroky a dostupnost metod založených na studiu DNA a jejich téměř rutinní používání v laboratořích rozšířilo naše znalosti o substrátech kolonizovaných různými druhy hub. Na druhou stranu se ukázalo, že některé druhy kolonizují stejný substrát, ale na geograficky velmi vzdálených lokalitách. Některé druhy ani nelze zařadit do jasně vymezené ekologické skupiny, mění svou ekologii v průběhu svého životního cyklu., Our information about the ecology and distribution of particular fungal species has for a long time been based only on observations of fruit bodies and sporulating structures in the field and on identification of isolated fungal strains. Recent developments in molecular methods and their routine use in mycology have revealed that some fungi may colonize different substrates than originally supposed. On the other hand, other fungi colonize their typical habitats in localities that are enormously distant from each other. Some fungi may not be easily assigned to a single ecological group, as they change various life styles during their life cycle., and Ondřej Koukol.
Vedle přímého parazitismu na okolních rostlinách představuje mykoheterotrofie, tedy závislost rostliny na uhlíku získaném od mykorhizních hub, další strategii umožňující přežít bez chlorofylu a vlastní fotosyntézy. Díky sekvenování DNA mykorhizních hub a analýze stabilních izotopů se zjišťuje, že mykoheterotrofní rostliny se často velmi specificky pojí s mykorhizními houbami okolních stromů a že tato strategie je běžnější, než se čekalo. Tento způsob výživy byl totiž nalezen nejen u mnoha nepříbuzných druhů nezelených rostlin, ale i u některých zelených lesních orchidejí a hruštiček, které kombinují mykoheterotrofii s fotosyntézou. Výzkum by se měl více zaměřit na tropické oblasti, kde je nalézáno mnoho odlišností od dobře prozkoumaných druhů mírného pásu., Beside direct parasitism on other plants, plant mycoheterotrophy, i.e. dependence on carbon received from mycorrhizal fungi, is another strategy enabling plants to live without chlorophyll and to perform their own photosynthesis. With the recent use of fungal DNA sequencing and stable isotope analyses it appears that mycoheterotrophic plants mostly highly specifically associate with fungi mycorrhizal on trees, and that the strategy is more widespread than previously expected. It was found not only among many unrelated non-green species, but also among some green forest orchids and pyroloids, which combine mycoheterotrophy with photosynthesis. More research is needed in tropical areas, where the rules observed in temperate regions do not seem to apply., and Marc-André Selosse, Mélanie Roy, Tamara Těšitelová.
Komu z nás by se při tété otázce neobjevili před očima voňavé kloboučky hříbků, elegantní bedly či rezavé lišky - nebo je libo drahocenné lanýže? Sotva si zároveň vybavíme doma nevítané houby dřevokazné nebo mikroskopické, laiky běžné označované jako plisně, které mohou jak zabíjet, tak zachraňovat životy. Biologové se je učí znát a využívat k našemu prospěchu stále důkladněji. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová, Milan Gryndler, Jiří Jirout.
Sazná nemoc kůry je méně známé onemocnění způsobené houbou Cryptostroma corticale (Ascomycota), s ostrůvkovitým výskytem v Evropě. Postihuje zejména javory kleny (Acer pseudoplatanus) a jejich hromadná vymírání byla zaznamenána u stromů oslabených stresem, především po nadprůměrně suchých a horkých letních měsících. Nedávný výskyt onemocnění v České republice podnítil studium druhu C. corticale a jeho rozšíření v Praze. Výsledek naší čtyřleté studie prokázal, že napadena je minimálně čtvrtina klenů v pražských parcích., Sooty bark disease is a less known disease caused by fungal species Cryptostroma corticale (Ascomycota), with patchy incidence in Europe. It mainly affects Sycamore (Acer pseudoplatanus), and its mass dieback was observed in trees weakened by stress, especially after the exceptionally dry and hot summer months. Recent record of the disease in the Czech Republic prompted the research of C. corticale and its occurrence in Prague. The results of our four-year study showed that at least 25 % of Sycamore trees in Prague parks are infected., and Ivana Kelnarová, Ondřej Koukol, Karel Černý.
Vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus pseudoalbidus s anamorfou Chalara fraxinea způsobuje onemocnění známé jako nekróza jasanu na různých druzích jasanů v Evropě. Onemocnění se objevilo v Polsku na počátku 90. let po introdukci patogenu z Východní Asie. Následně se epidemie rozšířila do celého areálu přirozeného rozšíření hostitelských druhů a zasáhla i umělé výsadby a školky. Článek shrnuje historii a současný stav našeho poznání od objevu patogenu až po nejnovější poznatky., The ascomycete Hymenoscyphus pseudoalbidus with its anamorph Chalara fraxinea causes a disease known as ash dieback on various ash (Fraxinus) species in Europe. The disease emerged in Poland in the early 1990s after introduction of the pathogen from East Asia. The epidemic spread across the entire native distribution range of the host trees also affected artificial plantations and nurseries. This review presents the history and the state of research from the discovery of the pathogen to the most recent findings., and Ondřej Koukol, Ludmila Havrdová.