Cílem této práce je přispět k debatě o existenci otroctví v minulosti a představit možnosti jeho archeologického poznání. Základní aplikovanou metodou je mezikulturní výzkum neboli srovnávací analýza etnografických dat, pro niž byl vybrán vzorek 186 světových kultur, tzv. Standard Cross-Cultural Sample. V principu jde o hledání korelací mezi otroctvím a specifickou skupinou kulturních indikátorů. Výsledky ukázaly jednak vazbu otroctví na očekávané a známé domény (např. válčení, polygynie, společenská a politická integrace), jednak jeho vztah k metalurgii, což je možné považovat za inovativní zjištění. V textu je učiněn pokus o validaci této souvislosti. Konečná interpretace pak vychází z prokázané skutečnosti využívání otroků v průběhu různých etap operačního řetězce výroby kovů, z nichž na prvním místě byla těžba surovin. and This article aims to contribute towards the discussion of the existence of slavery in the past and present possibilities of its archaeological recognition. The principal method applied is the cross-cultural research – comparative analysis of ethnographic data, for which a sample of 186 world cultures was selected (the so-called Standard Cross-Cultural Sample). Essentially, this method involves search for correlations between slavery and a specific group of cultural indicators. Results showed connection between slavery and anticipated and known domains (such as warfare, polygyny, social and political integration), but also its relationship with metallurgy, which may be considered an innovative discovery. The text attempts to validate this relationship. The final interpretation is based on the proven fact of slaves’ exploitation during different phases of metal production operational chain, above all raw material extraction.
Příspěvek se věnuje archeologickým situacím z časně laténského sídliště v Chržíně, které poskytují doklady výjimečných výrobních aktivit i dálkových kontaktů s jižní a severní Evropou. Poznatky z tohoto rovinného sídliště jsou sledovány v širším kontextu kulturního vývoje Evropy v 6. a 5. stol. př. Kr. Z více pozoruhodných zahloubených objektů jsou publikovány dva nejvýznamnější – zahloubená chata a dílenský objekt. Datování radiokarbonovou metodou AMS doplňuje relativní chronologii; fyzikálně chemický rozbor strusek z objektů a kapek tavenin na tyglících potvrdily práce s taveninami železa a bronzu na sídlišti; analýzy četných úlomků jantaru potvrzují transport této suroviny od Baltského moře. and The paper focuses on discoveries from the early La Tène settlement in Chržín, Kladno distr., providing documentation of rare production activities and long-distance contact with southern and northern Europe. New findings from this Central Bohemian low-land settlement are examined in the broader context of the cultural development of Europe in the 6th and 5th centuries B.C. Remarkable finds are offered by several sunken features, with only the two most significant published here – a sunken hut and a workshop feature. Relative chronology is supplemented by AMS radiocarbon dating. Physical and chemical analyses – X-ray diffraction, determination of selected trace elements (FAAS), electron microanalysis (EDX) – of slag from the features, and of drops of metal on the furnaces, have confirmed that iron and bronze were worked at the settlement; analyses of numerous amber fragments have confirmed that this raw material was transported from the Baltic sea; and information on a rondel made from a child’s skull was provided by an anthropological assessment.
Belege der bronzezeitlichen metallurgischen Aktivität in der Region Domažlice als Widerspiegelung und Indiz der urzeitlichen Exploitation der dortigen Kupferlagerstätten?