Effects of electromagnetic fields (EMFs) on human cell lines were described in numerous studies, but still many questions remain unanswered. Our experiment was designed with the aim of studying the effects of EMFs on the metabolic activity of chondrocytes in vitro. Human chondrocyte in vitro cultures, cultured in medium supplemented with 20 % fetal calf serum, were exposed to static magnetic field (SMF) (intensity of 0.6 T) and pulsed electromagnetic fields (PEMF) (21.2 MHz period of 15 ms, burst duration of 2 ms, amplification 3 dBm (0.1 V) and maximum output of 250 W) continually for 72 h. After the exposure, viability was determined using the MTT test and compared with a nonexposed control culture. As compared to the control sample the exposure to SMF resulted in a statistically significant increase (p<0.001) in viability. However, the increase of viability after PEMF exposure was not significant. This could be due to the frequency dependent effect on human cells. The experiments demonstrated that magnetic fields, using the above parameters, have a positive effect on the viability of human chondrocytes cultured in vitro., Š. Štolfa, M. Škorvánek, P. Štolfa, J. Rosocha, G. Vaško, J. Sabo., and Obsahuje bibliografii
O tom jak se rodily první přístupy k udržení horkého fúzního plazmatu pomocí silných elektrických a magnetických polí., Through his whole scientific career, carried out mainly at FTI Kharkov in the Soviet Union, O. A. Lavrentev (1926-2011) studied thermonuclear plasma confinement. Initially an electrostatic confinement and later a magnetic electrostatic plasma confinement was proposed by him. However, he did not describe the transition from the first to the second type of confinement, e. g., from the spherical concentric purely electrostatic trap to the magnetic trap formed by spindle cusp fields with its slits plugged by electrostatic fields, which represents the simplest type of an electromagnetic trap. This article offers a hypothesis of how O. A. Lavrentev transformed the earlier concept into the later one., Milan Řípa, Miroslav Šos., and Obsahuje bibliografii
Vesmír již dávno není pro fyziky jen doménou gravitační interakce. Elektromagnetické jevy ovlivňují chování vesmírných objektů neméně výrazně jako gravitace [1, 4] a hrají klíčovou roli při vzniku hvězd, sluneční a hvězdné aktivitě, v akrečních discích nebo při vytváření výtrysků. Magnetická pole tvoří obří pavoučí síť prolínající se vesmírem, na jejíž vlákna se napojují magnetické silokřivky z nejrůznějších zdrojů. Každý zdroj magnetického pole má uzavřené silokřivky, které se do zdroje vracejí, a otevřené silokřivky, které se napojují na silokřivky z jiných zdrojů. Nejinak je tomu například u střelky kompasu. Silokřivky v oblasti pólů se do magnetky již nevracejí a napojují se na magnetické silokřivky zemského pole. Právě proto míří magnetka severojižním směrem., Petr Kulhánek., and Obsahuje seznam literatury
Magnetické pole Země patří mezi fyzikální parametry životního prostředí, stejně jako veličiny meteorologické - teplota, tlak a vlhkost vzduchu, osvětlení, vítr, koncentrace iontů apod. Je tedy na místě uvažovat o tom, že může působit na živé organizmy včetně člověka podobně jako faktory meteorologické, zčásti též nezávisle na aktivitě sluneční. Meteorologické vlivy jsou známy od pradávna. Zkoumání vlivů geomagnetického pole je však mnohem mladšího data. Vždyť přístroje na spojité registrování intenzity geomagnetického pole byly sestrojeny teprve v 70.-80. letech 19. století, číselné vyjádření geomagnetické aktivity pomocí K-indexů se používá od roku 1932 a další metody hodnocení geomagnetické aktivity vznikly ještě později., Jaroslav Střeštík., and Obsahuje seznam literatury
Zdrojem magnetického pole Země je pohyb elektricky vodivých hmot ve vnějším jádře. Z velikosti jádra a hodnot fyzikálních parametrů vyplývá, že typickou časovou jednotkou těchto procesů jsou tisíce let. Z paleomagnetických výzkumů víme, že pole měnilo mnohokrát v minulosti svou polaritu. Intervaly mezi inverzemi se pohybovaly od desítek tisíců do desítek milionů let. Poslední inverze proběhla před 720 tisíci lety., Josef Bochníček, Pavel Hejda., and Obsahuje seznam literatury
This article deals with the numerical simulation of intensity distribution of the magnetic field by means of the final elements method (FEM). The computational model describes the distribution normal and tangential components of magnetic field intensity at the front and the close vicinity of the front of the external probe of the method of the magnetic spot. The maximum value of the normal component of remanent intensity is 330 kAm-1 when the probe is placed at a distance of 2 mm from the surface. The maximum value of the tangential component of remanent intensity is 230 kAm-1 when the probe is placed at a distance of 2 mm from the material surface. The intensity values were achieved with a maximum current amplitude of 6.91 A. The calculation was determined of the shape and topography of magnetic spot, which will enable the optimisation of measurement. and Článek se zabývá numerickou simulací rozložení intensity magnetického pole pomocí metody konečných prvků. Výpočtový model popisuje rozložení normálové a tangenciální složky intensity magnetického pole metody magnetické skvrny pod čelem příložné sondy. Maximální hodnota normálové složky remanentní intensity je 330 kAm-1 ve vzdálenosti sondy 2 mm nad povrchem materiálu. Maximální hodnota tangenciální složky remanentní intensity je 230 kAm-1 ve vzdálenosti 2 mm nad povrchem materiálu. Hodnoty intensity byly simulovány pro maximální amplitudu proudu 6,91 A. Výpočet směřoval ke zjištění tvaru a topografie magnetické skvrny, které budou sloužit k optimalizaci měření.
Skutečnost, že buňky reagují na magnetické síly, vyvolává neustále diskuzi mezi vědci. Jedna z mnoha nevysvětlených otázek se týká způsobu, jakým dokáže magnetické pole ovlivňovat buněčné funkce, a jak by bylo možné jej využít v medicíně. V našem příspěvku přinášíme popis vlivu magnetického pole s vysokým gradientem na řízení různých buněčných procesů. V článku popíšeme vliv magnetického pole na procesy buněčného dělení, aktivitu iontových kanálů, genovou expresi, dynamiku cytoskeletu, apoptózu a diferenciaci., Cells can miraculously sense magnetic forces and scientists continuously discuss ways in which magnetic fields can affect cellular functions and can be used in medicine. We show how a high-gradient magnetic field can drive a cell‘s fate by altering different aspects of cell machinery, such as cytoskeleton organization, division, ion channels activity, gene expression, apoptosis and differentiation pathways., Vitalii Zablotskii, Tatyana Polyakova, Alexandr Dejneka., and Obsahuje bibliografické odkazy
The paper is focused into the research of distribution (2D) of magnetic field for analysis of samples with magnetic active films during the measurement of dark mode spectroscopy (DMS). In shortness is here described construction of the electromagnet and modelling of its magnetic field. and Příspěvek je zaměřen na studium rozložení (2D) magnetického pole pro analýzu vzorků s magneticky aktivními vrstvami při měření metodou tmavé vidové spektroskopie (DMS). Stručně je zde popsána konstrukce realizovaného elektromagnetu a jeho modelování.