Řadový, čtyřpodlažní, nájemní dům. Nad okny 1. patra dlouhý pás reliéfu s mnohočetnou kompozicí figur mořských božstev, oblud (mořský kůň, Kentaurka), Tritonů a putti. and Téma mořského thiasu bylo už od antiky symbolickým vyjádřením bohatství a hojnosti.
V šesté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v šestiúelníkovém rámu figurální scéna v krajině. Dole sedí žena, hraje si s dětmi, vedle ní leží lev. and Poche 1977#, s. 318-319.
Dámský salonek, jedenáctá místnost zleva od vchodu. Nástropní freska, malý Faun vede kozu, před ním Faun nese na hlavě koš s révou, před ním na koze jede Faunka a její dítě. and Poche 1977#, s. 318-319.
Bronzová plastika: nahá Fama (děvče, krátké vlasy, křídla) stojí a troubí na vysoko zdviženou trumpetu, v levé zdvižené ruce drží korunu a trumpetu. Vedle stojí lev. and Alegorie slávy vladaře.
Kresba perem (19, 5 x 13, 1 cm): nahá Kybelé (koruna ve tvaru městských hradeb, z níž jí na záda spadá závoj) jde a tiskne obě ruce na ňadra, z nichž stříká mléko. Vedle Kybelé jde lev a jelen. Za Kybelé kráčí Minerva (přilba, štít, meč, antický pancíř), kopí na rameni., Fučíková 1997#, s. 89, I/280, and Kybele představuje přírodu a Minerva moudrost a vědění. Výjev byl vykládán tak, že příroda tedy lidská přirozenost vedená moudrostí a věděním je cestou k úspěchu, ale na kresbě Kybelé naopak vede Minervu. Socha Země od Ammanatiho v Bargellu (1556-61) má rovněž závoj, socha bohyně Opi od téhož sochaře ve Studiolu Frencesca I. v Palazzo Vecchio je pojatá obdobně, nemá sice závoj, ale zato má na hlavě korunu z hradeb.
Empírová vila, na fasádě v tympanonu tři Grácie na soklu v podobě kanelovaného sloupu, o něj se zády opírají dvě sedící ženy hrající na dvojité píšťaly, před nimi sedící lev. V prvním patře nad balkónovými dveřmi reliéf: tři sedící ženské postavy - bohyně osudu, Parky., Šopák, P., K stavební historii tzv. vily Loreta ve Fulneku. In: Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001. Ostrava 2002, s. 241-243., and Evidováno v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 134058/8 - 1565.
Personifikace světadílu - Afrika: stojící ženská postava u nohou jí leží lev, levou rukou drží hada, v pravici čelenku s peřím, pokrývka hlavy ve tvaru sloního chobotu.
V barokní zahradě zámku Großsedlitz, socha stojící ženy v antikizujícím oděvu. Bohyně Kybele, u pasu má klíče, v levé ruce drží ovocné plody a vinné hrozny, na hlavě má hradební korunu, u jejích nohou leží lev. and Georg Dehio Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Bd. Dresden. München, Berlin (Deutscher Kunstverlag) 2005, s. 237.
Nástropní malba. Figurální scéna v lesní krajině s fontánou. Před fontánou lev, směrem k lesu prchá Tisbé, za ní vlaje ztracený závoj., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Herkules bojující se lvem., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.