V reakci na recenzi své biografie českého historika Václava Chaloupeckého (1882-1951) Václav Chaloupecký: Hledání československých dějin (Praha, Karolinum 2014), kterou v minulém čísle tohoto časopisu publikovala Antonie Doležalová (Hledání Václava Chaloupeckého. In: Soudobé dějiny, roč. 23, č. 1-2, 2016, s. 211-216), se autor zamýšlí nad problémem figurace historiografického textu budovaného na materiálu primárních pramenů a v souvislosti s tím rovněž nad vnitrooborovou i širší recepcí současné české historiografie a nad mezemi i proměnami popularizace výsledků historického výzkumu., In response to a review of his biography of the Czech historian Václav Chaloupecký (1882-1951), Václav Chaloupecký: Hledání československých dějin (Prague: Karolinum, 2014), published in the previous issue of this journal (Antonie Doležalová, ''Hledání Václava Chalupeckého'', Soudobé dějiny, vol. 23 (2016), nos. 1-2, pp. 211-16), the author discusses the problem of composing a historical text built on primary sources and, in connection with that, the reception, both in the field and amongst the general public, of contemporary Czech historiography. He also considers the limits of, and changes in, the popularization of the results of historical research., Milan Ducháček., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Recenzovaná dvoudílná publikace je společným dílem čtyř desítek autorů, většinou ruských, pod vedením historika Andreje Zubova a její původní vydání (Istorija Rosii: XX vek, sv. 1: 1894-1939; sv. 2: 1939-2007. Moskva, AST-Astrel 2009) vyvolalo v Rusku prudkou výměnu názorů. Recenzentka přibližuje hlavní aspekty její tehdejší kritiky a připomíná, že Zubov byl po kritice ruského obsazení Krymu v roce 2014 propuštěn ze zaměstnání v Moskevském státním ústavu mezinárodních vztahů. Konflikt s ruským politickým establishmentem mu propůjčil pověst proskribovaného historika a zajistil českému vydání jeho díla značnou publicitu. Recenzentka konstatuje, že tato rozsáhlá syntéza ruských dějin od konce 19. do začátku 21. století je spíše než odbornou historickou prací filozoficko-historickým pojednáním, jehož východiska shledává v idejích Alexandra Solženicyna a dalších konzervativních ruských myslitelů. Autorská koncepce je založena na přesvědčení o nezbytném duchovním a morálním obrození ruské společnosti a státu prostřednictvím křesťanské víry (pravoslaví) a s nimi spjatých tradičních hodnot. Autoři vnímají ruské dějiny ve dvacátém století jako pohromu a za fatální v nich pokládají rozklad jednoty, který pojednávají v rovině náboženské, národní a společenské. Zcela odmítavě se vztahují ke komunistické ideologii a praxi a kritizují také velkoruský nacionalismus a expanzionismus. Podle recenzentky však není přesvědčivá jejich snaha oddělit „ruské“ od „bolševického“, respektive „sovětského“, když společnost vyjímají z podílu na tragických událostech ruských dějin. Kniha je nepochybně důležitá jako zrcadlo současných sporů v Rusku o jeho směřování., The two-tome publication under review History of Russia in the 20th century: 1894-2007. In two tomes is a collective work of about forty authors, mainly Russian ones, under the leadership of historian Andrey Zubov, and its original edition (Istoria Rossii: XX vek, Vol. 1: 1894-1939; Vol. 2: 1939-2007. Moscow, AST-Astrel 2009) prompted a heated exchange of opinions in Russia. The reviewer describes principal aspects of the book´s criticism, noting that Zubov lost his job at the Moscow State Institute of International Relations in 2014 after criticizing the Russian annexation of Crimea. The conflict with the Russian political establishment has given him a reputation of a proscribed historian and the Czech edition of his work a lot of publicity. The reviewer concludes that the extensive synthesis of the Russian history since the end of the 19th till the beginning of the 21st centuries is a philosophical-historical treatise with roots in ideas of Alexander Solzhenitsyn and other conservative Russian thinkers rather than a professional historical work. The author´s concept stems from his conviction of a necessarty spritual and moral renaissance of the Russian society and state through Christian faith and traditional values related thereto. The authors perceive the Russian history of the 20th century as a disaster, the key fatal factor being, in their opinion, the disintegration of religious, national and social unity. Their attitude to the Communist ideology and practice is utterly negative, and they also criticize Great Russian nationalism and expansionism. However, the reviewer claims their efforts to separate the "Russian" from the "Bolshevist" or "Soviet", manifested by denying the society´s share in tragic events of the Russian history, are not too convincing. The book is undoubtedly important as a mirror of current Russian disputes concerning the direction the country should follow., [autor recenze] Daniela Kolenovská., and Obsahuje bibliografické odkazy
Publikace je překladem původního titulu The Myth and Reality of Hitler’s Secret Police (London, Hodder & Stoughton 2015). Britský historik se v ní podle recenzenta pokouší nabídnout novou, revizionistickou interpretaci role politické policie v totalitní společnosti. Ve své knize tvrdí, že nacistická Tajná státní policie (Geheime Staatspolizei - Gestapo) nebyla zdaleka oním všemocným, obávaným a brutálním aparátem, jak se traduje, ale spíše nepočetnou, přetíženou a podfinancovanou policejní složkou, která sestávala většinou z bývalých kriminalistů, reagovala nejčastěji na udání od občanů, vyšetřovala zdlouhavě a nepříliš efektivně a držela se zákonných postupů. Podle recenzenta, který s jeho výkladem podrobněji seznamuje, je tento obraz místy celkem věrohodný (ve vztahu k církvím), jindy ale nepřesvědčivý (zejména ve vztahu k Židům). Navíc autor líčí pouze vývoj poměrů ve třetí říši, a jeho zobecňující závěry jsou tedy nepodložené., The publication is a translation of the original title The Myth and Reality of Hitler´s Secret Police (London: Hodder a. Stoughton 2915). According to the reviewer, the British historian attempts to present a new, revisionist interpretation of the role of the political police in a totalitarian society. He claims that the Nazi Secret State Police (Geheime Staatspolizei - Gestapo) was not the omnipotent, fearsome, and brutal apparatus it is purposed to have been, but rather an undermanned, overworked, and underfinanced police organization staffed mostly by former detectives, reacting mainly to denunciations submited by citizens, using lengthy and not very effective investigation methods, and sticting to legal producers. According to the reviewer who provides a fairly detailed account of the author´s interpretations, the above picture is sometimes relatively credible (in relation to churches), but not very convincing in other places (in particular in relation to Jews). Moreover, the author depicts only the situation in the Third Reich, and his generalizing conclusions are thus unfounded., [autor recenze] Karel Černý., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Monografie podle recenzenta přináší ucelený pohled na způsoby, byla tradice spjatá s osobností kazatele a církevního reformátora Jana Husa (1370-1415) a s následným husitským hnutím využívána v komunistickém Československu v letech 1948 až 1956, jimiž autor vymezuje období československého stalinismu. Své téma autor zasazuje do kontextu politiky dějin, která se v českých zemích intenzivně uplatňovala od 19. století. Od roku 1948, kdy se komunisté v Československu chopili moci, jim instrumentalizace husitské tradice sloužila k vlastní historické legitimizaci, když husity prezentovali jako předchůdce vítězného boje lidu za sociální spravedlnost a národní svobodu, úspěšně završeného teprve v únoru 1948. Recenzent soudí, že se v knize podařilo dobře ukázat, jak se husitský kult v padesátých letech naplňoval v oficiální ideologii, školní výuce, kulturní politice nebo filmové tvorbě, jaké byly nástroje jeho šíření a podoby jeho ritualizace., In the reviewer´s opinion, the monograph In the glare of the red chalice: The politics of history and the Hussite tradition in Czechoslovakia 1948-1956 provides a consistent insight into how the tradition associate with preacher and church reformist Jan Hus (1370-1415) and the subsequent Hussite movement was made use of in Czechoslovakia under the Communist rule between 1948 and 1956, i.e. during the period which the author defines as the era of Czechoslovak Stalinism. The author sets the topic in the context of the politics of history which had been intensively applied in the Czech Lands since the 19th century. Since seizing power in 1948, the Communists were using the instrumentalized Hussite tradition for their own historical legitimization, presenting the Hussites as predecessors of the victorious struggle for social justice and national freedom, which was successfully concluded only in February 1948. In the reviewer´s opinion, the book has succeeded in showing how the Hussite cult was reflected in the official ideology, school education, or cultural policy, the tools that were used to spread it, and the forms of its ritualization., [autor recenze] Pavel Helan., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy