K běžnému bio-psycho-sociálnímu modelu zdraví a nem oci, přidává autor ve své úvaze filosofický aspekt. Klade si otázku, proč vlastně k ritizujeme Descarta za neřešitelnou karteziánskou podvojnost těla a duše, když jde skut ečně o dvě odlišné úrovně lidského žití? K plnému porozumění člověka, jenž je charakte rizován autopoezou a svobodnou volbou, patří i pochopení a smysl, čemuž odpovídají konotativní teorie. Zde se hodí k poznání vnitřního světa a chování druhého empatie, příběhy, obrazy, přirovnání a metafory, tak je třeba chápat i psychoanalytické te orie a interpretace., The author, in his essay, adds a philosophical asp ect to the current bio-psycho-social model of health and illness. The question “Why is D escartes criticized for intractable Cartesian duality of body and soul when it is reall y two different levels of human life?” is being raised. Both understanding and sense are i nvolved in full understanding of a human being, who is characterized by autopoiesis an d free choice, with which connotative theories correspond. Empathy, stories, images, similes and metaphors suit to the knowledge of the inner world and the behavio ur of the others. It is to be even understood psychoanalytic theories and interpretati ons., Poněšický J., and Literatura
Text cílí k objasnění nutnosti ontického a ontologického hlediska při diagnostice, terapii a prevenci chronického únavového syndromu (CFS – chronic fatiuge syndrome). Onticita vychází z biologizujícího medicínského pohledu na lidské tělo v nároku metodologie „clare et distincte“, který však nepostačuje k objasnění kontextu a zabraňuje porozumění obtíže daného člověka v rovině habituální., The text is aimed to clarify the need of ontic and ontological point of view in the diagnosis, treatment and prevention of chronic fatigue syndrome (CFS – chronic fatigue syndrome). Onticity is based on biological medical viewpoint on the human body according to methodology „clare et distincte“ which is however not sufficient to clarify the CFS context and it does not allow to understand the specific person habitual difficulties., Kalábová H., and Literatura
Tento příspěvek je druhým příspěvkem v sérii článků zaměřených na vývoj etického pojetí eutanazie. Problém eutanazie řeší na pozadí slavné Rachelsovy publikace The End of Life. Rachels je autor zastávající novodobou koncepci utilitaristické morálky. Ve své publikaci The End of Life velmi podrobně probírá všechny důležité momenty filosofické a etické diskuse o eutanazii a vytyčuje tak kontury území, na němž se jak zastánci jeho závěrů, tak i jejich odpůrci, musí pohybovat. Hovoří o posvátnosti lidského života, rozebírá různé formy eutanazie, kriticky hodnotí některé důležité distinkce, široce a někdy nekriticky užívané v lékařské etice: rozdíl mezi usmrcením (killing) a ponecháním zemřít (letting die), mezi řádnými a mimořádnými léčebnými prostředky, mezi aktivní a pasivní eutanazií. Důležitým prvkem Rachelsovy reflexe je i diskuse o důležitosti úmyslu (intence) v etickém vyhodnocování lidských skutků., This contribution is the second of a series of articles devoted to the ethical evaluation of euthanasia. It discusses the problems of euthanasia on the background of Rachel´s famous book The End of Life. Rachels as an author is holding a modern concept of utilitarian morality. In his publication The End of Life he discusses in detail all the important moments of philosophical and ethical debate about euthanasia. In this way he also outlines the contours of the territory for his proponents as well as their opponents for recent discussion on euthanasia and end of life decisions. He talks about the problems of conception of the sanctity of human life, discusses the various forms of euthanasia, critically evaluates some important distinctions between terminology in medical ethics: the difference between killing (killing) and allowing to die (letting die), between ordinary and extraordinary means of treatment, the active and passive euthanasia. One of the most important element of Rachels´ reflection is also the importance of intention in the ethical evaluation of human acts., David Černý, and Literatura
Tento příspěvek je první z řady článků věnovaných etického zhodnocení euthanasie. Pojednává o preferenčním utilitarismu Petera Singera a ukazuje, jakým způsobem se v rámci tohoto etického systému euthanasie ukazuje jako eticky oprávněná volba. Článek je rozdělený do dvou hlavních částí. V první části jsou předloženy základní principy utilitarismu a uvádí se důležité rozlišení mezi lidskými živočichy a osobami (založené na schopnosti vyšších kognitivních funkcí). Druhá hlavní část článku se podrobně věnuje vyjasnění základních forem euthanasie (vyžádaná, nevyžádaná, nedobrovolná) a argumentuje, že mezi pasivní a aktivní euthanasií neexistuje žádný morálně významný rozdíl. Článek končí konstatováním, že aktivní euthanasie je morálně lepší volbou než pasivní euthanasie., This contribution is the first of a series of articles devoted to the ethical evaluation of euthanasia. It discusses the preference utilitarianism of Peter Singer and shows that euthanasia can be a morally permissible choice. The article is divided into two main parts. In the first part the basic tenets of utilitarianism are set forth, the important distinction between human animals and persons is made (based on the capacity for higher cognitive functions). The second main part of the article is devoted in detail to the clarification of basic forms of euthanasia (voluntary, involuntary and non-voluntary), it is argued that there in no morally significant difference between passive and active euthanasia end, finally, the article concludes by noting that active euthanasia is morally more preferable then passive euthanasia., David Černý, and Literatura
Účelem této úvahy je stručně seznámit čtenáře s filosofickými základy pojmu kauzalita a porovnat tyto základy s koncepcí využívanou v deliktním právu. Z tohoto důvodu je nejprve využita deskriptivní metoda spočívající ve stručném shrnutí některých základních filosofických konstrukcí formulovaných v klíčových filosofických dílech. Článek proto poukazuje na historické pozadí vývoje pojmu kauzalita, jenž se v první fázi objevil v antickém Řecku. V druhé části se autor vyrovnává s některými současnými teoriemi, které vytyčily debatu v právní teorii a filosofii. Pojem příčiny a následku, příčinné souvislosti je zde pojímán v právním kontextu jeho využití. Autor odkazuje také na rozličný přístup k faktické a normativní kauzalitě a jejich využití v právní vědě i praxi. Posledním úkolem práce by mělo být vytyčení směrů, kterými by se legislativa při normotvorném procesu a justice při aplikaci práva, měly vydat., The purpose of this essay is to introduce a philosophical foundation into the ideas relating to Causality in Tort Law. This Article uses firstly historical and descriptive method in order to find crucial theories on Causation in famous philosophical works. In brief it deals with historical background to many of the issues and disputes surrounding causation that concern philosophers today. Causation´s role has been recognized since the ancient Greeks. The second part deals with the leading theories that have been the focal points of contemporary debate in the philosophy of law. In this part is central point the notion of “cause” as used in legal context. The distinction between factual and normative causation and its consequences is also mentioned. In the last part author thinks about directions legislation and justice application should proceed., and Adam Doležal
Článek Lidské embryo v perspektivě bioetiky se podrobně věnuje současné bioetické diskuzi o morálním statusu lidského embrya. Nejdříve si klade otázku, zda je lidské embryo od okamžiku oplození individuálním jedincem lidského druhu a kriticky hodnotí některé námitky proti individualitě lidského embrya. Poté se zaměřuje na problematiku kritérií personální identity a jejich relevanci pro bioetickou diskuzi. Kriticky se vyrovnává rovněž s tzv. konstitucionalizmem. Metafyzickou reflexi uzavírá obhajoba animalismu. V poslední části článku se hodnotí etický relativismus, utilitarismus a předkládá se nárys etické teorie Johna M. Finnise. Závěr práce tvoří teze, že lidské embryo je od okamžiku svého vzniku lidskou osobou obdařenou inherentními, nezcizitelnými lidskými právy., The article The Human Embryo from a Bioethical Perspective devotes in detail to the contemporary bioethical discussion on the moral status of the human embryo. First, it rises an issue whether a human embryo is an individual being of a human kind since the moment of fertilization and it critically assesses some objections against individuality of the human embryo. Following that it focuses on criteria of personal identity and its relevance for bioethical discussion. It critically deals with the so called constitutionalism. Metaphysical reflection is concluded by a defense of animalism. The last part of the article evaluates ethical relativism, utilitarianism and brings in an outline of an ethical theory of John M. Finnis. The conclusion of the work consists of the thesis that the human embryo is a human being since the moment of its creation, abounding in inherent, inalienable human rights., and David Černý
Článek Lidské embryo v perspektivě bioetiky se podrobně věnuje současné bioetické diskuzi o morálním statusu lidského embrya. Nejdříve si klade otázku, zda je lidské embryo od okamžiku oplození individuálním jedincem lidského druhu a kriticky hodnotí některé námitky proti individualitě lidského embrya. Poté se zaměřuje na problematiku kritérií personální identity a jejich relevanci pro bioetickou diskuzi. Kriticky se vyrovnává rovněž s tzv. konstitucionalizmem. Metafyzickou reflexi uzavírá obhajoba animalismu. V poslední části článku se hodnotí etický relativismus, utilitarismus a předkládá se nárys etické teorie Johna M. Finnise. Závěr práce tvoří teze, že lidské embryo je od okamžiku svého vzniku lidskou osobou obdařenou inherentními, nezcizitelnými lidskými právy., The article The Human Embryo from a Bioethical Perspective devotes in detail to the contemporary bioethical discussion on the moral status of the human embryo. First, it rises an issue whether a human embryo is an individual being of a human kind since the moment of fertilization and it critically assesses some objections against individuality of the human embryo. Following that it focuses on criteria of personal identity and its relevance for bioethical discussion. It critically deals with the so called constitutionalism. Metaphysical reflection is concluded by a defense of animalism. The last part of the article evaluates ethical relativism, utilitarianism and brings in an outline of an ethical theory of John M. Finnis. The conclusion of the work consists of the thesis that the human embryo is a human being since the moment of its creation, abounding in inherent, inalienable human rights., and David Černý
Příspěvek reflektuje metodické pozadí problému infanticidy, které velmi často zůstává skryto jak zastáncům tak i odpůrcům legitimity zabíjení dětí. Diskuze se ve většině případů orientuje podle empirických dat, jejichž interpretace se ovšem u zastánců protikladných stanovisek liší. Autor se snaží ukázat, že empirický přístup k problému je nejen nedostatečný, ale dokonce i rozporný. V příspěvku se předkládá návrh řešení, které tuto neuspokojivou situaci řešé. Leží na úrovni filosofického poznání. Silnou inspiraci zde můžeme nalézt na stránkách Aristotelovy Metafyziky., The article deals with methodical background of the problem of infanticide. The autor dedicates his reflections to the methodical approach of empirical sciences and compares it with the methodical approach of philosophy. He shows that the problem of infanticide containes various questions which cannot be answered from an empirical perspective. Some of these questions are mentioned and the discussion of them leads to the conclusion that only philosophy is a competent mean of their clarification. It concernes namely the question of the truth of our knowledge, of the definition of the identity of man and of the relation between ontological determinations of humanity and personal dimension of human being., Roman Cardal, and Literatura
Článek pojednává o principech lékařské etiky a je volným pokračováním první části článku, ve kterém se autorky také zabývaly principy lékařské etiky, ovšem z jiné (širší) perspektivy. Principy lékařské etiky můžeme rozdělit na primární principy, sekundární principy a alternativní principy (alternativy, modifikace). Primární principy (základní principy, tzv. čtyři principy lékařské etiky, principy prvního řádu) jsou základními pilíři lékařské etiky. Determinují etické uvážení v této oblasti. Zahrnují principy – neškodění (nonmaleficence), konání dobra (beneficence), autonomie a spravedlnosti. K sekundárním principům náleží: pravdomluvnost, mlčenlivost, věrnost, poctivost a důvěryhodnost. Alternativami (modifikacemi) stěžejních principů jsou: lékařská etika založená na ctnostech, lékařská etika vycházející z péče o nemocné a lékařská etika vycházející z kazuistického přístupu., The text deals with the principles of medical ethics and it is free following of the first part of the article in which the authors were interested in the principles of medical ethics but from the other (wider) view. The principles of medical ethics can be devided into primary principles, secondary principles and alternative principles (alternatives, modifications). The primary principles (basic principles, so called four principles of medical ethics, the principles of the first class) are the basic columns of medical ethics. They determine ethics meaning in this area. They comprise these principles – harmlessness (nonmaleficence), doing goodness (beneficence), autonomy and justice. Secondary principles comprise: truthfulness, secrecy, faithfulness, morality and credibility. The main alternative (modifications) principles are: medical ethics based on the morality, medical ethics coming out of the care about the ill patients and medical ethics coming out of case report., Pavlína Zímová, Jana Zímová, and Literatura
x, Isnt current psychoanalytical and psychotherapeutic al effort to support internal change of the client the analogy of old effort to transformation? Would you consider such method to something other than a spiritual effort to spiritua l growth around 150 years ago? Wouldnt one have seen it as spiritual practice? The lecture attempts to recognize and name "Concept s from elsewhere" - psychotherapeutical concepts "borrowed" from another, more original - s piritual context. With help of this paradigm author looks at concepts such as: attention, presen ce, alertness, memory, freedom, relationship, and some typical concepts and contents of psychothe rapy such as transference, act and dream. He tries to understand why the other / similarly es sential concepts / were on included. For example penance and sacrifice. In conclusion, he returns to psychoanalysis, his ba sic approach, and context of its origin. He is trying to identify why psychoanalysis - the "indivi dualist vision" remained "distanct" to religious content. And he meditates why and how Jun gian psychoanalysis /the second approach of the author / completes this essential "gestalt", and Šikl, J.