Oblast klinického hodnocení byla v posledních desetiletích vystavena nemalému tlaku nových, často velmi zlomových, vědeckých objevů z oblastí medicíny, biologie, chemie, fyziky a informačních technologií. Stejným tempem, jakým se vyvíjí věda, by se měly vyvíjet i etické kodexy, principy a postupy vztahující se ke klinickému hodnocení. I přes to, že v průběhu 20. a 21. století vznikl v různých částech světa nespočet etických kodexů a směrnic vztahujících se ke klinickému výzkumu, stále nacházíme sporná témata, která na řešení teprve čekají. Velmi klíčová celosvětová témata jsou: nedostatečná informovanost pacienta účastnícího se klinického hodnocení, střet zájmů, dostupnost léčby po ukončení klinického hodnocení, podvodná jednání, osud Směrnice správné klinické praxe, rozdílná interpretace platné legislativy Evropské unie a další. and In the last decade the area of clinical evaluation was exposed to a significant pressure of new and frequently ground-braking, scientific inventions in the area of medicine, biology, chemistry, physics and information technologies. Codes of ethics, principles and procedures relating to the clinical evaluation should be also developing in the same pace as the science develops. In spite of the fact that numerous codes of ethics and directives relating to the clinical research came into existence in various parts of the world , we still encounter controversial topics that still wait for their resolution. The very significant global topics include: insufficient acquaintance of a patient participating in a clinical evaluation, conflict of interests, availability of treatment after completion of a clinical evaluation, fradulous behavior, fate of the good clinical practice directive, different interpretation of valid legislation of the European Union and other topics.
The principle of double effect plays an important role in deontological ethics which give an emphasis to intentions in the process of moral evaluation of human acts. According to this principle, it is morally permissible to actualize an action with two consequences, one of which is good and the second bad, if and only if some conditions are met: for example, the bad consequence is not a means for attaining the good consequence and the bad consequence is not brought about intentionally, but only foreseen as necessarily and inevitably connected with the actualization of the action itself and its good consequence. The aim of this article is to lay necessary theoretical foundations for a better understanding and employment of the principle of double effect by discussing Hart’s critique of it and Philippa Foot’s different approach to the moral dilemmas to the solution of which the principle of double effects seems to be well applicable. In the course of my argumentation I distinguish between two types of intentions – characterizing and final intentions – and show how this distinction solve some of the difficulties connected with the understanding and application of the principle of double effect. and Princip dvojího účinku hraje důležitou roli v deontologických etikách, které přikládají důležitost intencím v procesu morálního hodnocení lidského jednání. Podle tohoto principu je morálně přijatelné aktualizovat jednání se dvěma důsledky, z nichž první je dobrý a druhý špatný, pouze za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky: špatný důsledek například nesmí být prostředkem k dosažení dobrého důsledku a špatný důsledek nesmí být způsobený úmyslně, je pouze předvídaný jako nutně a nevyhnutelně spojený s provedením jednání samotného a s jeho dobrým důsledkem. Cílem tohoto článku je vystavět nezbytné teoretické předpoklady potřebné k lepšímu pochopení a aplikaci principu dvojího účinku. Diskutuji kritiku tohoto principu britským teoretikem práva Hartem a odlišný přístup k řešení morálních dilemat, k jejichž řešení se princip dvojího účinku zdá vhodným, v díle Philippy Footové. V průběhu své argumentace rozlišuji mezi dvěma typy intencí – charakterizující intence a finální intence – a ukazuji, jak tento rozdíl pomáhá řešit některé obtíže spojení s chápáním a aplikací principu dvojího účinku.