Problematika učení a zapomínání je předmětem systematického zkoumání již od konce 19. století. Od učení bezesmyslného materiálu se později přešlo ke zkoumání paměti pomocí materiálu smysluplného a v této tradici se pokračuje doposud. I přes postupný vývoj poznání a nových metod pro zkoumání paměti se pro tyto účely stále nejčastěji užívají testy seznamů slov. Vůbec prvním takovým testem, který je dodnes užíván, byl Test paměti na slova, známý pod názvem Reyův auditorně-verbální test učení (RAVLT). Metoda přispěním několika autorů postupně nabyla dnešní podoby, která kromě pokusů učení zahrnuje administraci seznamu B (interference), oddálené vybavení a rekognice. V současnosti se jedná o jednu z nejvíce používaných metod pro měření verbální paměti. V Česku jsou dostupné dvě verze RAVLT, starší známá pod názvem Paměťový test učení, a druhá, jejíž překlad se více přiblížil původní anglické verzi. Cílem příspěvku je poskytnout přehled historie a dosavadního vývoje RAVLT v Česku, popsat klinickou a výzkumnou užitečnost této metody zejména u populace starších osob a v neposlední řadě představit možnosti jejího využití do budoucna. and Learning and forgetting has been the subject of systematic research since the late 19th century. The examination of memory was through the meaningless syllables at the beginning, which was later replaced with meaningful material, and this tradition continues until now. Despite of the development of knowledge and new methods for testing memory, word list tests are still the most commonly used for these purposes. The first such test, which is still currently used, was Test of memory for words known as Rey Auditory-Verbal Learning Test (RAVLT). Thanks to the contribution of some authors, the method gained its current form and besides the learning trials includes administration of the list B (interference), delayed recall and recognition. Currently, it is one of the most used methods for examination of verbal memory. There are available two versions of RAVLT in the Czech Republic, older known as the “Paměťový test učení”, and the second one, which translation is more adequate to the English version. The aim of the paper is to provide an overview of the history and current development of RAVLT in the Czech Republic, to describe the clinical and research usefulness of this method especially in the elderly population and to present possibilities of its use in the future.
Kalifornský test verbálního učení (CVLT-II), druhé vydání, je jedním z nejpoužívanějších neuropsychologických testů v Severní Americe. Pro adaptaci testu bylo po překladu a zpětném překladu testového materiálu kontrolováno pět psycholingvistických efektů pro napodobení vlastností původní verze: slovní délka, slovní frekvence, rychlost artikulace, prototypičnost a kulturní adekvátnost. Psychometrická analýza takto kontrolovaného materiálu byla provedena na souboru 43 dospělých osob z běžné populace. Všem byla administrována nejdříve forma standardní, pak alternativní. V souladu se zahraničními výsledky byla zjištěna vysoká test-retestová reliabilita pro indexy Bezprostředního a Oddáleného volného vybavení (rozsah = 0,81–0,84). Split-half reliabilita byla u obou forem 0,95 (p < 0,001). Kriteriální validita pro Bezprostřední volné vybavení CVLT-II a subtestu Logická paměť z WAIS-R byla 0,65 a 0,66 (p < 0,001) a pro Oddálené volné vybavení 0,59 a 0,66 (p < 0,001). Výkon v indexu Bezprostředního volného vybavení byl v obou formách signifikantně závislý na věku (r = −0,66 a −0,61; p < 0,001), nezávislý na vzdělání (r = 0,23; p = 0,138 a 0,22; p = 0,158), nezávislý na pohlaví (p = 0,263) a (p = 0,907). Obě verze lze považovat za homogenní (p = 0,097). Psychometrická analýza testového materiálu CVLT-II v české verzi potvrdila značnou shodu s výsledky zahraničních studií a umožňuje použít takto adaptovaný testový materiál pro výzkumné účely v ČR.
Emotion has an essential effect on various cognitive processes in humans including attention, perception, learning, and memory. Long-term memories are affected not only by the emotion experienced during learning but also by the emotional state during retrieval. The term “emotional memory” is often associated with episodic memory and mental time-travel; however, emotion influences every aspect of memory (e.g., both declarative memory and non-declarative memory). Here the authors discuss the methodological advantages and limitations across the current methods in emotional memory research. Traditional neuropsychological methods use emotionally arousing stimuli; however, such stimuli are often reduced to a simple list of words or pictures. In comparison to these methods, virtual reality (VR) is a relatively new tool, but with growing importance in neuroscience research and clinical practice. VR allows to study human behavior, cognitive functions, and brain activity in ecologically valid situations even under laboratory conditions. Future directions and potential use of virtual reality in emotional memory testing are discussed. and Emoce mají zásadní vliv na různé kognitivní procesy u lidí, včetně pozornosti, vnímání, uče-ní a paměti. Dlouhodobé vzpomínky jsou ovliv-něny nejen emocemi prožitými při jejich učení, ale také emočním stavem při jejich vybavová-ní. Termín „emoční paměť“ je často spojován s epizodickou pamětí a s mentálním cestováním v čase, emoce však ovlivňují každý aspekt paměti (např. jak deklarativní paměť, tak nedeklarativ-ní paměť). V této přehledové studii autoři dis-kutují metodologické výhody a omezení napříč současnými metodami výzkumu emoční paměti. Tradiční neuropsychologické metody využívají podněty vzbuzující emoce; takové podněty se však často redukují na jednoduchý seznam slov nebo obrázků. Ve srovnání s těmito metodami je virtuální realita (VR) relativně novým nástro-jem s rostoucím významem v neurovědním vý-zkumu a klinické praxi. VR umožňuje studovat lidské chování, kognitivní funkce a mozkovou aktivitu v ekologicky validních situacích i v la-boratorních podmínkách. Ve studii jsou shrnuty budoucí cíle a potenciální využití virtuální reali-ty při testování emoční paměti.