V roku 1948 holandský fyzik H. B. G. Casimir navrhol špeciálne experimentálne zariadenie, ktoré spočívalo v dvojici rovnobežných vodivých platní, pričom každá z platní bola elektricky neutrálna. Casimir vypočítal, že zmena vákuovej energie elektromagnetického poĺa spôsobená prítomnosťou platní se prejavuje ako makroskopická príťažlivá sila medzi platňami. Ďalšie štúdie zovšeobecnili, v rámci štandardnej rovnovážnej štatistickej a kvantovej mechaniky aplikovanej na makroskopickú elektrodynamiku, odvodenie príťažlivej Casimirovej sily na nenulovú teplotu T > 0, prípad všeobecných platní vyrobených z dielektrického materiálu a rôzné geometrie experimentálnych zariadení. Časom sa ukázalo, že v dosiahnutých výsledkoch je nesúlad a množstvo kontroverzií. Nesúlad výsledkov sa najmarkantnejšie prejavuje v oblasti vysokých teplôt. Cieĺom prezentovaného článku je poskytnúť stručný prehĺad vývoja Casimirovho problému a jeho kontroverzií v matematicky prístupnej forme, ako aj autorov príspevok pri objasnení vysokoteplotných aspektov elektromagnetického Casimirovho javu., Ladislav Šamaj., and Obsahuje seznam literatury
První část článku obsahuje přehled periodických struktur s prostorovou periodou řádu mikrometrů (mluvíme o mikrostrukturách) či jejich zlomků (pokud mají prostorovou periodu kratší než 100 nm, můžeme již mluvit o nanostrukturách) vznikajících spontánně na površích vystavených působení laserových svazků. Z nespontánních periodických mikrostruktur (struktur připravených "na přání“, kdy je periodicita na povrch přímo vnášena z vnějšku) zmíníme jen ty, vytvořené pomocí interference laserového nebo synchrotronního záření. Nebudeme se zabývat strukturováním povrchů přenosem strukturního motivu z masky nebo jejich řádkováním energetickým mikrosvazkem či hrotem sondy řádkovacího mikroskopu. Tradiční mikrolitografické techniky [1]-[4] i novější a méně běžné postupy [5]-[7] byly již podrobně popsány v řadě monografií [1]-[5], a to i v češtině [4], [5]. Srovnání zmíněných metod nalezne čtenář v Šikolově úvaze, otištěné nedávno v tomto časopise [8]. V navazující, druhé části článku přehled doplníme o mikrostruktury vytvářené iontovými svazky. Třetí, závěrečná část pojednává o strukturách vznikajících spontánně na různých površích následkem chemických reakcí a fázových přeměn provázejících přenos hmoty a tepla v soustavě., Michal Bittner, Libor Juha, Jiří Vacík., and Obsahuje seznam literatury