Elektrická vodivost v zemské kůře závisí jen málo na konkrétním horninovém složení geologických útvarů, často však velmi citlivě indikuje zóny s anomálními geochemickými a termodynamickými podmínkami či zóny mechanického porušení horninového prostředí. Elektromagnetická pole indukovaná přirozenými variacemi zemského magnetického pole extraterestrického původu a měřená na povrchu Země umožňují vymezit tyto anomální zóny v měřítku celé zemské kůry, a rovněž hlouběji v zemském plášti. Magnetotelurický a magnetovariační výzkum, který z těchto poznatků vychází, se tak stává cenným zdrojem geofyzikální informace o vnitrozemském prostředí. Elektrický model zemské kůry na přechodu mezi Českým masivem a Západními Karpatami zřetelně ukazuje, jak povrchová geologická stavba pokračuje v hlubinných změnách v rozložení elektrické vodivosti v rámci jednotlivých regionálních geologických jednotek., Josef Pek., and Obsahuje seznam literatury