The paper provides an overview of recent hydrology-related research conducted by the Research Institute for Soil and Water Conservation and its predecessors. Research catchments and similar research sites, mostly under agricultural land use, are described. The principal catchments, located in Central and East Bohemian peneplains and highlands (Cerhovický potok near Hořovice, anonymous stream above Černičí near Čechtice, Kopaninský tok near Pelhřimov, and Žejbro near Skuteč with its subcatchments) are described in a greater detail with reference to web presentations (http://www.hydromeliorace.cz/povodi/ index.html). The second part overviews the main research results obtained, prevailingly during the last decade, in the field of catchment hydrology, water quality generation, agronomic measures for protection against nitrate pollution, the effect of tile drainage on extreme flows and water quality, soil water in the vadose zone with preferential flow and the landscape-ecological aspects of water resources protection. It is concluded that some problems could not be solved if the questions were not posed in a hydrological manner. The authors recommend to generalise empirical research results by modelling and to intensify connections between RISWC research and hydrological activities of other institutions. and Práce podává přehled novější historie výzkumu s hydrologickými prvky ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy a v ústavech, které byly jeho předchůdci. Stručně popisuje jednotlivá malá výzkumná povodí a další výzkumné lokality, většinou se zemědělským využitím půdy. Hlavní výzkumná povodí, umístěná v oblasti středočeských a východočeských parovin a pahorkatin (Cerhovický potok u Hořovic, bezejmenný potok nad Černičím u Čechtic, Kopaninský tok u Pelhřimova a Žejbro u Skutče se svými podpovodími), jsou popsána podrobněji s odkazem na prezentace na webu (http://www.hydromeliorace.cz/povodi/index.html). Ve druhé části článku je podán přehled hlavních výsledků výzkumu dosažených převážně v posledním desetiletí v oblasti hydrologického režimu povodí a mechanismů tvorby jakosti vody, agronomických opatření na ochranu před dusičnanovým znečištěním, vlivu drenážních systémů na extrémní průtoky a jakost vod, vody v nenasycené zóně půdy s preferenčním prouděním a krajinně ekologických aspektů ochrany vodních zdrojů. Závěrem se konstatuje, že řadu problémů by nebylo možno vyřešit, kdyby otázky nebyly kladeny hydrologickým způsobem. Autoři doporučují zobecnit empirické výzkumy modelováním a zintenzivnit návaznost výzkumu VÚMOP na hydrologické aktivity jiných institucí.