Pozitivní vliv pohybové aktivity na psychiku je věcí obecně známou. Příspěvek přináší informaci o možnosti využití cílené pohybové aktivity v terapii psychiatrických a psychosomatických pacientů neboli kinezioterapie. Její indikace vychází ze znalosti psychosomatických vztahů v rámci pohybového systému a z poznatků o specifickém vlivu jednotlivých druhů/typů pohybové aktivity na psychiku. Vliv pohybu na psychiku lze obecně popsat jako anxiolytický, antidepresivní a abreaktivní (ve smyslu odreagování od stresu). Kromě těchto účinků pohybu můžeme v cílené terapii využít i specifických psychosomatických vazeb, např. balanční schopnosti a stabilita se zhoršují při vyšší hladině úzkosti a naopak – balanční cvičení úzkostné prožívání snižují. K pochopení vlivu pohybové aktivity na psychiku významně přispěl také Csickszentmihalyiho koncept prožitku flow. Jde o prožitek pohroužení do prováděné aktivity, při kterém prožíváme vnitřní harmonii a uspořádanost, uspokojení pouze z provádění dané činnosti bez vazby na její výsledek, přestáváme vnímat čas a pociťujeme schopnost dokonalého soustředění a vnitřního klidu. Prožitek flow při pohybové aktivitě může být velmi intenzivní s meditačním nábojem a může být významným faktorem zvyšujícím kvalitu života. Většina vědeckých studií se shoduje v tom, že právě u psychiatrických a psychosomatických pacientů vykazuje pohybová aktivita větší efekt než u osob zdravých. U těch se preventivní vliv pohybové aktivity na psychiku nazývá kinezioprotekce. Bylo jí věnováno mnoho pozornosti ve sportovní psychologii. U výkonnostních sportovců bývá vlivem provádění dané sportovní aktivity popisováno lepší psychické zdraví. Zásadní studie zabývající se touto problematikou byla provedena s použitím testu POMS pro diagnostiku psychického stavu. Zjistilo se, že sportovci vykazují nižší hodnoty v položkách T, D, A, F a C a vyšší hodnoty v položce V. Tento jen se nazývá „iceberg profile“. Psychologické benefity pohybové aktivity jsou často hlavním motivačním faktorem u řady jedinců, kteří se různým druhům cvičení a kondičnímu sportování věnují. Pohybová aktivita kromě zmíněných účinků také významně ovlivňuje vnímání těla, které se stává „reálnější“ (vyšší aferencí z proprioreceptorů), a může se měnit i vztah k tělu, které přináší nové prožitky pohybu v prostoru, zprostředkuje změnu psychického stavu a to vše může sehrát důležitou roli v prevenci vzniku i v terapii psychosomatických onemocnění. V neposlední řadě může být pohyb i prostředkem, jak měnit tělesnou hmotnost a vzhled těla, které se pak stává „produktem“ naší vůle a to významně mění náš vztah k němu. Na druhou stranu tento aspekt pohybové aktivity může být i zdrojem potencionální patologie u disponovaných jedinců, např. u pacientek s psychogenními poruchami příjmu potravy., Psychological benefits of physical activity are popularly known. This article offers information about application of physical activity in psychiatric and psychosomatic patients’ therapy – so called kinesiotherapy. Its indication is based on psychosomatic relations of movement apparatus knowledge and knowledge of specific psychological effect of different types of physical activity. Psychological benefits of physical activity are in general anxiolytic, antidepressive and abreactive effect (i.e. stress abreaction). Besides that we can use specific psychosomatic relations in applied therapy, f.e. balance abilities and stability get worse as a result of higher anxiety and the other way around – balance exercises can reduce anxiety. Concept „flow experience“ by Csickszentmihalyi was very useful in understanding psychological effect of physical activity. Flow is experience of becoming absorbed, harmony and orderliness, satisfaction with only doing the activity independently on its result. This is experience when we don´t perceive time, we feel perfect concentration and inner peace. Flow experience can be very intensive, near meditation experience, and it can be important factor of quality of life improving. The most of research studies found out that physical activity has higher effect in psychiatric and psychosomatic patients than in healthy persons. In these it is called kinesioprotection and it is one of the main research subjects of sport and exercise psychology. Performance athletes have better psychical health than non-athletes. The POMS test for actual psychical state diagnostic was used in essential research study focused on this problem. Its result was that performance athletes have lower values in T, D, A and F items a higher value in V item – this is called “iceberg profile”. Psychological benefits of physical activity are often the main motivation factors in persons who do sports and fitness exercises regularly. Except the above mentioned benefits of physical activity it improves Physical Self – it is more “realistic” (thanks to more intensive proprioception), and it can change the relationship to the own body too. The body brings new experience of movement in space, causes actual psychical state´s change and that can play important role in psychosomatic diseases prevention and therapy. Last but not least the physical activity can be the way how to reduce body weight and to change body shape. In this case our body becomes product of our strong will and it can change our relationship to the own body. On the other hand it can be reason of potential pathology in persons with predisposition to this, as f.e. in patients suffering from eating disorders., Stackeová D., and Literatura