a1_Autor v této stati zkoumá mentální a sociální předpoklady komunistické diktatury v Československu, a to konkrétně na fenoménu poválečné očisty pohraničí. Dovozuje přitom tezi, že v českém prostředí se mechanismus očisty nezrodil jako produkt komunistické diktatury, ale naopak že se tato diktatura etablovala mimo jiné díky poptávce společnosti nasycené touhou po očistě. Charakterizuje obecně princip očisty a podmínky, jež ji vyvolávají v život, a poté konkretizuje její formy, zacílení, metody, legitimizační strategie a proměny v poválečném českém pohraničí. Tvrdí přitom, že se očista jako způsob politické praxe tehdy neuplatňovala přičiněním komunistické strany proti vůli ostatních politických subjektů, ale že jednalo naopak o integrující vazbu poválečné politické scény. Hlavní prostor autor věnuje analýze dobového diskurzu očisty, aby na vybraných příkladech ukázal, jak zasahovala různé etnické a sociální skupiny, od Němců a Maďarů přes osoby s nejasnou etnickou identitou, další národnostní menšiny či reemigranty po údajné kolaborantské, germanofilské a asociální živly. Cílem navrhovaných a většinou také realizovaných opatření tohoto druhu bylo vytvořit (především etnicky) homogenní společenství, zbavit se tak údajných vnitřních nepřátel a zabezpečit státní hranice proti nepřátelům vnějším. Přitom platilo, že očistné záměry si již před únorem 1948 vynucovaly účelové změny či přímo porušování právního řádu., a2_Rétorika a legitimizace očisty po tomto mezníku se podle autora nijak radikálně nezměnily a metody očisty aplikované v první polovině padesátých let proti dalším sociálním kategoriím se v lecčem vrátily ke vzorům uplatňovaným v prvních letech po válce vůči německému obyvatelstvu a údajným provinilcům proti národní cti., and Matěj Spurný.
The article explains the rise of popular extremism in post-World
War I Hungary through the story of Iván Héjjas and the Ragged Guard/Rongyos Gárda. This interwar militia is responsible for
anti-Jewish and anti-Communist atrocities in 1919-1923, and it was also deeply involved in the spreading of the anti-Semitic sentiment in the Hungarian countryside. Its case is particularly interesting because of its rejuvenation in 1938, when the Hungarian
government relied on the militiamen in a secret mission in the Sub Carpathian borderlands against the integrity of Czechoslovakia. The paper also investigates the background of some common
anti-Jewish accusations the Rongyos Gárda members propagated, and it tries to understand these arguments in a power framework.
The article is based on the results of ethnographic field research which the author has conducted over the last 20 years in multi-lingual and multi-faith villages of Belarusian-Lithuanian borderlands in the Grodno region in Belarus. The residents of kolkhoz villages of the region turned out to be unfamiliar with the scholarly term "borderlands". They describe their pluralistic social and cultural reality by means of an underlying metaphor (conceptual archetype) of a mixed world. This emic (subjective) category of describing the social world is subjected in the article to an anthropological analysis and interpretation. The author considers also the emic conceptualisation of the significant differences between "ethnic" groups.