Zoo Brno chová kočky pouštní (Felis margarita) od roku 1998. Celkem bylo dovezeno 6 zvířat (3, 3). První úspěšný odchov dvou samců a dvou samic za trvalé přítomnosti kocoura se podařil v roce 2000. Další odchovy následovaly až v letech 2009 - 14, kdy se v 6 vrzích narodilo celkem 17 mláďat (10, 3, 4), z nichž bylo odchováno 10 (8, 2). Úspěšnost z těchto zaznamenaných vrhů tak dosahuje 59 %., Brno Zoo has been breeding the Sand Cat (Felis margarita) since 1998. A total of 6 individuals (3 males, 3 females) have been imported. The first successful breeding involved two males and two females with the constant presence of a male cat in 2000. Other breeding followed so that in 2009-14 there were 6 litters with a total of 17 young (10, 3, and four of unknown gender), of which 10 were raised (8, 2). Hence the success rate of these litters reaches 59 %., Michal Balcar., and Fotografie M. Balcar
Lakušníky (Batrachium) patří k nejpozoruhodnějším rostlinám naší vodní flóry. Vyznačují se svéráznými adaptacemi na rozmanité vodní biotopy po morfologické i reprodukční stránce. Patří k taxonomicky nejkomplikovanějším skupinám vodních rostlin, s oblibou navzájem hybridizují a jejich evoluční historie je neobyčejně spletitá. Reprodukční systém jednotlivých druhů i charakter mezidruhové hybridizace je silně ovlivněn rozdílnou velikostí květů u jednotlivých druhů. Některé morfologicky definované druhy ve skutečnosti zahrnují několik kryptických taxonů, které se mohou lišit svým rozšířením. and In Europe, water-crowfoots (Ranunculus subg. Batrachium) are among the most taxonomically challenging plant groups. They are characterized by peculiar morphological and reproductive adaptations to the water environment. Because of frequent hybridization, their evolutionary history is extremely complicated. The species differ in flower size and the mode of reproduction. Several morphologically defined species include cryptic taxa, which may also differ in their geographic distribution.
Third instar larvae of the genus Acroceratitis Hendel from North Thailand are described for the first time. They belong to A. ceratitina (Bezzi), A. distincta (Zia), A. histrionica (de Meijere), A. incompleta Hardy, and A. septemmaculata Hardy. Short descriptions of eggs, empty egg shells, and puparia are also presented. Acroceratitis larvae infest shoots of bamboo (Poaceae). Larval host plants of the studied species are Bambusa polymorpha Munro, Cephalostachyum pergracile Munro, Dendrocalamus hamiltoni Nees and Arnott ex Munro, D. strictus (Roxbourgh), Dendrocalamus sp. (unidentified) and Pseudoxytenanthera albociliata (Munro). The morphological characters of Acroceratitis larvae are compared with those of other Gastrozonini described so far. A key to Acroceratitis larvae is provided. Acroceratitis ceratitina, A. incompleta and A. septemmaculata are morphologically similar and clearly differentiated from A. distincta and A. histrionica by the lack of additional papillar sensilla on the labial lobe, the arrangement of the spinules on the creeping welts and other characters. The morphological differences between the two groups coincide with the type of substrate utilized by their larvae: A. ceratitina, A. incompleta and A. septemmaculata larvae feed in young and soft internode walls, while A. distincta and A. histrionica utilize harder bamboo tissue of already elongated bamboo shoot internodes. Acroceratitis histrionica larvae are special within the Gastrozonini, because they develop exclusively in cavities formed by the internode surface and the protecting culm sheath. Factors influencing spatial utilization of larval resources, preference for upright shoots as breeding substrate, larval behavior, types of bamboo damage caused by different species and attraction to sweat and urine in the adults are discussed., Alexander Schneider, Damir Kovac, Gary J. Steck, Amnon Freidberg., and Obsahuje bibliografii
Charakter krajiny je v oblasti centrálních Apenin již na první pohled výrazně různorodý. Dynamicky formovaný reliéf pokrývá pestrá mozaika vegetačních typů. Zdejší lesy jsou od dávných dob obhospodařované pařezinovým způsobem, což je typ managementu, který byl na území bývalého Československa běžný až do minulého století. Typicky šlo o dubové a dubohabrové lesy, jejichž biodiverzita dlouhodbě klesá. Návštěva a studium lesů centrálních Apenin poskytuje hodnotné souvislosti pro řešení problému klesající druhové diverzity v někdejších pařezinách střední Evropy., The landscape of the central Apennines is markedly diverse. Dynamically formed relief is covered by a mosaic of different vegetation types. For centuries, local forests are managed as coppices - type of management common in former Czechoslovakia up to last century. Biodiversity of these oak and oak-hornbeam forests gradually declines due to the abandonment of coppicing. Thus, a visit to the central Apennines and study of their forests provide a valuable insight into the problem of species diversity decline in the former coppices of Central Europe., and František Máliš, Roberto Canullo, Radim Hédl.