In this paper we focused on the reconstruction of dietary behaviour and food culture in the population of the Corded Ware culture in Central Moravia. The data comes from sites at Ivanovice na Hané 3/2, Ivanovice na Hané 4 and Hoštice 4. The main aim of this study is to get data about diet and symbolic meals indicated in graves in the form of animal bones, and to compare our results with the common idea of sexual dimorphism in the societies of the Corded Ware culture. Buccal dental microwear analysis was performed in order to reconstruct the diet and the results were compared to the physical health of the whole population. The results indicate a mixed abrasive diet with a high ratio of meat intake. In any case, individual dietary behaviour varied and was most probably determined not just by nutritional needs, but also by rules, taboos and restrictions. and V předkládané studii jsme se zaměřili na rekonstrukci stravy a kultury jídla u populace kultury se šňůrovou keramikou na střední Moravě. Data pochází z lokalit Ivanovice na Hané 3/2, Ivanovice na Hané 4 a Hoštice 4. Cílem naší studie bylo získat údaje o konzumované stravě a stravě symbolické indikované v hrobech v podobě kostí zvířat a srovnat naše výsledky s běžně prezentovanou myšlenkou silného pohlavního dimorfismu ve společnosti kultury se šňůrovou keramikou. Reálná konzumovaná strava byla studována analýzou dentálních mikroabrazí, závěry byly následně srovnány s údaji o zdravotním stavu sledované populace. Výsledky ukazují na smíšenou abrazivní stravu s vysokým podílem masa. Strava jednotlivců se však lišila a pravděpodobně byla určována pravidly, tabu, zákazy či nutričními potřebami.
Problematika kvantifikace archeozoologických nálezů v sobě skrývá jevy, s nimiž je vhodné se obeznámit při vyhodnocování osteologických souborů i při využívání výsledků archeozoologických rozborů. Popsány a srovnány jsou v tomto textu metody: počet kostí/fragmentů (NISP), minimální počet jedinců (MNI), redukovaný počet fragmentů (DZF), váha a další. Cílem není navrhnout novou metodiku, ale zhodnotit význam a použitelnost již existujících metod a upozornit na faktory ovlivňující a zkreslující původní stav, tj. např. původní zastoupení jednotlivých druhů. and The problem of the quantification of archaeozoological finds hides within itself phenomena with which it is advantageous to be acquainted both in the evaluation of osteological assemblages, and in the use of the results of archaeozoological analyses. The following methods are described and compared: number of identified specimens (NISP), i.e. the number of bones/fragments, the minimum number of individuals (MNI), the reduced fragment number (DZF), weight etc. The aim is not to propose a new methodology, but to assess the significance and utility of existing methods, while drawing attention to factors influencing and distorting the original state, i.e. the original representation of individual species for example.