Sala terrena, oválný hlavní sál s kupolovitou klenbou, na klenbě dochována freska: alegorie Umění., Vlček 2001#, 456-457., and Npú: "stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina, z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767 – 1769 a podílela se na ní nejspíše malířská dílna pražského Klementina."
Olejomalby na plátnech (110 x 150 cm). Čtyři výjevy ze série čtyř alegorických obrazů s námětem čtyř ročních dob, dní a lidských věků. Léto (Poledne, Mládí)., Fučíková 1997#, IV/35., and Mžyková, M., Obrazy alegorických průvodů ze sbírek hradu Šternberka na Moravě, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica. Philosophica - Aesthetica ... Historia Artium, 16, 1998, č. 2, s. 101-123
Nad schodištěm, ve vestibulu budovy, dvě bronzové plastiky. Vlevo mladá žena v dlouhé říze se snopem obilí v levici, v pravé ruce drží ovoce (alegorie Zemědělství nebo Úrody). Vpravo muž v dlouhé říze, opírá se o rýč (Orba?).
Na fasádě průčelí, po stranách vchodu niky, v nich sochy v nadživotní velikosti. Vpravo v nice socha ženy v antické říze, Minerva, zbroj, kopí, přilba, u nohou sova. Vlevo stojí básník Homér, v levé ruce drží lyru. Nad hlavní římsou žena s dětmi - Moravie vyučující dvě děti. Sochařská výzdoba je alegorií vědění. and Budova ve stylu vídeňského neoklasicismu (Anton a Josef Drexler).