Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na vnitřních dveřích vpravo: Paridův soud., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinet po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na zásuvce: Venuše a Adónis., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinetu po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Pískovcová socha na soklu. Venuše v chitónu sepjatém na jejím pravém rameni, jedno ňadro odhalené. Pravá noha lehce zdvižena a spočívá na krychli. Pravou rukou pozdvihuje plášť, levá položena na látce přehozené přes nádobu, její tvar odpovídá antickému řeckému typu nazývanému "lebes gamikos", protože se používal při svatebních obřadech. Nádoba stojí na kruhovém sloupku, přes nádobu je přehozena látka., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížskou Venuši vytvořil podle Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 71, zrcadlově převráceno), z jehož alba převzal i název. Jedná se o antickou římskou kopii sochy Venuše typu Louvre-Neapol, která reprodukuje dílo řeckého sochaře Kallimacha z let 420-400 před Kristem. Antická socha byla před rokem 1597 v Římě, v Palazzo della Porta, od 1609-1638 v římské vile Borghese, kde byla až do roku 1807, kdy byla převezen do Paříže (srov. http://mora.sns.it/_portale/appr_fonti_fonti_relazione.asp?Lang=ITA&groupId=1&id_txt=3226, accessed 10.7.2010).
Nástenná malba: v malé kartuši pod figurální scénou únosem Proserpíny je Venuše, u jejích nohou dvě cukrující holubice, na levou vztaženou ruku usedá třetí holubice., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Nástěnná malba: ve vodě stojí polonahý Aineiás, který je vyzvedán Venuší sedící nad ním na oblaku. V oblacích vůz, který je tažen dvojicí labutí, ve voze putto s bičíkem, drží opratě. Výjev je zasazen do krajiny na břehu řeky, v popředí zleva říční bůh Numícius s kormidlem a Nymfa, vpravo pokleká muž oblečený do kazajky a pláště, za ním Nymfa., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Grafickou předlohu fresky se nepodařilo najít, obdobu kompozice a i jednotlivých motivů najdeme v dobových zobrazeních Aineiovy apoteózy (e.g. Bauer 1641, 141). Přeček, František - Schmidt, Gustav (přemalby).
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Minerva (přilba) odnáší mladého muže od Venuše, Amor se ho snaži zadržet. Venuše leží nahá na loži vlevo dole, u lože dva holoubci a služebné s jídlem a pitím. Na oblaku nahoře na mladíka čeká Juno s věncem z hvězd a Jupiter (koruna a orel). Dole uprostřed je Herkules (kyj) a válečník, v pravém dolním rohu Pán pozdvihá k mladému muži syrinx, za ním hostina bohů., Togner 1999#, č. 12., and Třetí ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže". Jedná se o nejambicióznější nástropní obraz z této série. Ideový program, kompozice i četné detaily byly převzaty z nástropní malby ve florentském Palazzo Pitti (Appartamento d'inverno, Sala di Venere), kterou Pietro Berrettini da Cortona namaloval v letech 1641-1647 k oslavě vévody Ferdinanda II. de'Medici. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ve Florencii na mladého hrdinu čeká na nebesích Herkules, v Kroměříži byl zaměněn za Jupitera a Juno, symboly autority.
Olej na plátně (230 x 187 cm): nahá Venuše upravuje plášť Martovi v brnění, za bohem kůň, jehož uzdu drží Amor, další za Venuší. Výjev je zasazen do lesa., Togner 1999#, s. 363 č. 359., and Kopie podle obrazu Veronese, který byl v roce 1659 ve Vídni, dnes je ztracený (dochovány ale dvě kopie, soukromé sbírky v Pontremoli a ve Florencii). Není vyloučeno, že Veronesův ztracený originál si objednal Rudolf II. pro svou pražskou sbírku (Zeri 1959).
Olej na plátně (95 x 75 cm): Polonahý Paris (píšťala v ruce) dává zlaté jablko polonahé Venuši, která se k němu tiskne. Okolo Parida Amorci, za ním s pastýřskou holí, dva Amorové napravo připravují k jízdě Venušin vůz (zapřahají do něj holubice?). K Venuši a Paridovi slétá Merkur (okřídlená čapka a (caduceus). Zeshora výjev pozoruje z mraku nahá Juno (koruna) a Minerva (přilba a kopí). and Togner 1999#, s. 261, č. 258.