Kresba perem a štětcem (235 x 205 cm). Uprostřed kompozice nahá Venuše, před ní stojí malý Amor s křídly, po její levé straně Bakchus s pohárem a miskou. Před Venuší, po její pravé straně žena s loutnou. and Volrábová 2007#, 44-45.
Olejomalba na měděném plechu (42 x 52 cm). Figurální scéna v krajině před polorozbořenou budovou, v níž je výheň. Vpravo Venuše s Amorem a Vulkán, který Venuši ukazuje štít, za Venuší stůl s vystavenými kovovými nádobami, vlevo za Vulkánem putti hrající si se zbrojí., Seifertová 2001#, 67, č. k. 35., and Dobová upravená kopie pravé poloviny obrazu Hendricka van Balen a Jana I. Brueghela. Zakoupeno po roce 1923 v Antverpách pro zámek Hrubý Rohozec, do Národní galerie převedeno v roce 1948.
Kolorovaná kresba na papíře (141 x 190 mm). Figurální scéna v krajině pod baldachýnem. V popředí nahá ženská figura, polo ležící na poduškách, její pravá noha spočívá na želvě, zleva jí kolem krku drží batole, druhé batole sedí po jejím pravém boku a drží ji za ruku. Sedící dítě drží v pravé ruce ptáčka, u jeho pravého boku spí pod drapérií kočka. V průhledu krajina s vodní hladinou, na ní pták., Volrábová 2007#, 12., and A. Volrábová Venuši s putti interpretuje jako Caritas s otazníkem. Kresba je kompozičně i námětově velmi blízká dvěma obrazům Hanse Rottenhammera (Sale 7863, Old Master & 19th Century Paintings, ...at Christie's King Street, Jul. 07, 2010, Lot 151, Hans Johann Rottenhammer, Venus reclining in a wooded landscape, attended by putti; Sale 8531, Old Master Paintings, Drawings and Frames, 29 May 2001, New York, East, Lot 254 Circle of Hans Johann Rottenhammer, Venus reclining with two putti). Venuše je zobrazena s atributy, které mají protikladný význam. Spící kočka symbolizuje lenost a chtíč, želva je atribut ctnostné ženy (Alciato, Andrea, Emblematum liber, Augsburg 1531, č. 196).
Plastika nahé ženy z polychromovaného dřeva (v. 41 cm), u levé nohy globus., Vlnas 2005#, 137., and Barokní kopie bronzové plastiky Venuše Uránie od Giovanniho da Bologna (Vídeň, Kunsthistorisches Museum). Sošku věnoval velkovévoda František I. císaři Rudolfu II.
Mědiryt (189 x 310 mm). Scéna ve Vulkánově dílně. Uprostřed kovadlina, na ní šíp, jehož hrot kove Vulkán (v pozdvižené pravici kladivo) sedící na obraze vlevo na drapérii. Vedle něho tři kladiva a šípy. Šíp z pravé strany přidržuje Venuše, za ní malý Amor (toulec se šípy). Za kovadlinou v půhledu hořící pec, a dva putti (jeden dmychá oheň, druhý drží šíp)., Zlatohlávek 1997#, 177, č. 100., and Ve sbírce NG od roku 1949, převedeno z NM v Praze. Rytina podle Perina del Vaga. Vulkán, Venušin choť, zhotovující zbraně pro jejího syna Aenea, zatímco bohyně doprovázená malým Amorem čeká na jejich zhotovení, je častým ikonografickým námětem ilustrujícím jednu epizodu z Vergiliovy Aeneis. Většinou jsou přítomny další atributy - štít, brnění.
Olej na dubovém dřevě (60 x 103 cm)., Slavíček 1993#, 200-201., and Jedno z mnoha zobrazení populárního verše z antické komedie (Terentius, Eunuch): Sine Cerere et Libero, Bacchus Friget Venus (Bez jídla (Cérés) a pití (Bakchus) se nedaří ani lásce (Venuše)). Námět byl ve velké oblibě po roce 1600 v Nizozemí.Tento obraz je patrně dílenským opakováním prototypu vytvořeného ve spolupráci obou autorů kolem roku 1618 (Slavíček 1985, 8), byl zpracován v několika kompozičně odlišných verzích. Obray možná pochází ze sbírkz Františka Antonína
Bronzový odlitek (v. 27, 8 cm), akt stojící Venuše, v pravé ruce, kterou má za zády, drží jablko., Chlíbec 2006#, 182-183, č. 84, obr. s. 183., and Pochází ze sbírky Rohanů ze zámku Sychrov.
Freska: Vulkán (s pleší a rozcuchanými dlouhými vlasy, v krátké tunice s páskem, na nohou kožené boty) ková na kovadlině pancíř, který drží v kleštích, na zemi součásti zbroje. Napravo sedí polonahá Venuše (bílá tunika, zlatý plášť), před ní stojí Amor, který drží v obou rukou drátěnou síť (košile?). Výjev je situován do skalní sluje s arkádami, nalevo postava přinášející dříví. Výjev je inspirován dobovým holandským žánrovým malířstvím a je pojatý jako scéna ze současné kovárny, čemuž odpovídá prosté oblečení Venuše i to, jak nenuceně sedí na zemi. Kompozici můžeme srovnat například se zobrazením stejného tématu od Davida Tenierse Staršího (1638, Tokyo National Musem inv. n. D. 1991-0001). Restaurováno v letech 1877-1878, kdy mohly být nějaké detaily pozměněny., Karner 2007#, 132-134., and Vyvrcholením výzdoby Audienčnního sálu je nástropní fresko zobrazující Vulkána připravujícího zbroj pro Aieneia v přítomnosti jeho matky Venuše. Díky této zbroji se Aineias stane pánem Itálie a založí iuliovskou dynastii, od níž odvozovali svůj původ Habsburkové. Drátěná síť v Amorových rukou není důvodem, proč celý výjev chápat jako narážku na Vulkánovu past na Venuši a Marta (Karner 2007, 134). Tento výklad by navíc bylo těžké skloubit s výzdobou v Hlavním sále Valdštejnského paláce, kde je zobrazen vítězný Mars ve voze taženém čtyřspřežím.
Freska: Venuše (koruna, zlatý závoj, bílá tunika, červený plášť) sedí na oblaku na voze taženém párem holubů, před ní klečí Aineiás (vousy, nahý), bohyně ho drží za ruku a polévá mu hlavu ambrosií a nektarem ze zlaté nádoby. Dole laurentský břeh., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V kontextu Valdštejnského paláce série výjevů začíná zobrazením prvotního chaosu na východní straně dveří do Audienčního sálu a končí na západní straně dveří do soukromých komnat vévodových apotheosou Romulovou. Směr čtení se přitom mění, až do pátého pole jsou uspořádány bustrofedon ("jako se obracejí dobytčata"), od výjevy s Pyramem se v každém poli začíná na východě, tedy napravo, jdeme-li z Audienčního sálu. Toto uspořádání mělo patrně zdůraznit chronologickou posloupnost apotheosy Aeneovy a apotheosy Romulovy, aby tak vynikl smysl celé dekorace, jímž byla oslava role Albrechta z Valdštejna při budoucí apotheose, jíž byl oslaven Romulův potomek a současný císař, Ferdinand II.