Th is text, fi rst published in Deleuze and Music, edited by Ian Buchanan and Marcel Swiboda (Edinburgh: Edinburgh University Press, 2004), pp. 54–74, Nick Nesbitt compares Th eodor W. Adorno’s negative dialectical approach with Gilles Deleuze’s antidialectical approach to the question of multiplicity and diff erentiation within music. Nesbitt concludes with a consideration of the attempts made to address the problem in the work of important twentieth-century musicians, particularly that of John Coltrane. Th e Czech translation here is by Marta Martinová and Michal Jurza.
From the perspective of the concept of aesthetic synthesis, i.e. the principle of the internal organization of works of art, this study looks at the question of the linkage of works of art and the possibility of social reconciliation in the thought of Theodor W. Adorno. The starting point of the interpretation consists of two passages from Aesthetic Theory. Subsequently, the meaning of Adorno’s concept of aesthetic synthesis as a principle open to the peculiar is clarified. This is also where the social significance of the aesthetic synthesis of works of art originates as a reference or reminder of the possibility of social change. and Tato studie nahlíží na otázku vazby uměleckých děl a možnosti společenského smíření v myšlení Theodora W. Adorna z perspektivy pojmu estetické syntézy, tj. principu vnitřní organizace uměleckých děl. Východiskem interpretace jsou dvě pasáže z Estetické teorie. Následně je objasněn význam Adornova pojetí estetické syntézy coby principu otevřeného vůči zvláštnímu. Odtud pramení také sociální význam estetické syntézy uměleckých děl jakožto poukazu či upomínky na možnost společenské změny.