Počátkem roku uplynulo padesát let od zahájení provozu tokamaku T-1 - prvního zařízení s názvem tokamak. Stalo se tak v LIPAN, dnešním Kurčatovově ústavu pro atomovou energii v Moskvě. - V září tomu bude padesát let, kdy na II. mezinárodní konferenci o mírovém využití atomové energie v Ženevě padlo definitivně informační embargo ohledně výzkumu řízené termojaderné fúze. - V srpnu uplyne čtyřicet let, kdy na III. mezinárodní konferenci o fyzice plazmatu a řízené termojaderné syntéze v Novosibirsku vystoupil L. A. Arcimovič se skvělou zprávou. Na tokamaku T-3 v moskevském Ústavu pro atomovou energii I. V. Kurčatova dosáhli teploty plazmatu pět milionů stupňů a nepozorovali obávanou Bohmovu difuzi vedoucí ke značným tepelným ztrátám. - 10. srpna 1978 v Národní laboratoři pro fyziku plazmatu v Princetonu na tokamaku PLT (Princeton Large Torus) úspěšně použili dodatečný ohřev čtyřmi vysokoenergetickými svazky neutrálních atomů, každý o výkonu 0,9 MW a dosáhli rekordní teploty plazmatu 82 milionů stupňů. - 25. července 1983 - před dvaceti pěti roky - zapálil největší tokamak na světě - evropský JET - první plazma, čímž zahájil svoji tak úspěšnou kariéru., Milan Řípa., and Obsahuje seznam literatury
Článek popisuje vývoj vodíkové bomby a historické pozadí, na kterém se odehrál. Pozornost je věnována zejména vzniku a vývoji fyzikálních idejí, které vedly k objevu základního principu konstrukce vodíkové bomby v USA a SSSR. Rovněž je zmíněna úloha jednotlivých význačných věců, kteří se na tomto vývoji podstatnou měrou podíleli. Autor považuje historii vývoje vodíkové bomby za zajímavou nejen z čistě fyzikálně-technického hlediska, ale i pro komplikovaný vztah mezi zaujetím vědeckým problémem a morálními principy., Vladimír Hnatowicz., Obsahuje 11 medailonků vědeckých osobností, and Obsahuje seznam literatury