Kresba (16 x 27, 9 cm): Paridův soud, všechny tři bohyně jsou zobrazeny nahé, nalevo sedí Juno, vedle stojí Minerva (přilba, štít, oštěp), napravo Venuše se dvěma amoretti po stranách. Nahý Paris sedí uprostřed a předává jablko Venuši., Fučíková 1997#, I/270., and Kompozici Parida a Venuše Spranger převzal z Raffaelovy malby Adama a Evy na stropě Stanza della Segnatura ve Vatikánu.
V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav., Vlnas 2005#, 114-115., and Kopie podle volné kopie obrazu Hanse von Aachen (Valenciennes, Musée des Beaux-Arts P.46.1.97. Originál od Hanse von Aachen z roku 1588 je v Douai, Musée de la Chartreuse (zrcadlově převráceno). Von Aachen se v kompozici hlavní postavy inspiroval Raffaelem.
Mědiryt (299 x 436 mm). Vlevo skupina aktů: tři sedící ženy, sedící Paris (v levé ruce hůl, v pravici jablko, na hlavě čapka, u nohy pes), za ním Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) proti němu tři bohyně - Juno (u nohy páv), Venuše s malým Amorem přijímá od Parida jablko, Minerva (u pravé nohy štít a helma) drží drapérii . Vpravo nymfa a dva říční bohové. Nad celou skupinou Viktoria (věnčí Venuši), v oblacích Apollón ve slunečním voze v kruhu zodiaku, dvojice jezdců, Jupiter (hořící blesky, žezlo, u nohy orel), za ním Diana (srpek měsíce), pod ním bůh větru se vzdutou drapérií., Zlatohlávek 1997#, 41, č. 14., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Mědirytina podle kresby Raffaela (dnes ztracená), který se inspiroval reliéfy na antických sarkofázích.
Kresba perem a štětcem (148 x 110 mm). Figurální scéna v naznačeném ornamentálním rámu. Pod stromem sedí Paris, před ním trojice bohyň - Venuše s Amorem, Juno a MInerva. Paris dává Venuši jablko., Volrábová 2007#, 50-51., and Kresba údajně podle grafického listu.
Malba na dřevě (obě desky 39,5 x 48,5). O 495: Juno, Venuše a Minerva (křídla na hlavě) stojí před sedícím Paridem se zlatým jablkem v ruce, ve druhé má pastýřskou hůl. Všechny postavy mají blond vlasy a soudobé šaty. Výjev je zasazen do hornaté krajiny se stromy. O 497: Paris (meč u pasu) unáší Helenu v porticu, nalevo kotví u břehu loď. Oba mají na soubě soudobé šaty., Pujmanová 2008#, č. 7-8., and Obrazy byly zakoupeny v Římě profesorem pražské akademie Františkem Sequensem, do sbírky galerie se dostaly v roce 1883 se sbírky architekta Antonína V. Barvitia. Původně patrně součást svatební truhly (cassone). O námětu viz Exemplum: Paridův soud.
Mědiryt (434 x 328 mm). Uprostřed listu Neptun na voze taženém mořskými oři, uklidňuje bouři. V pozadí na vlnách lodě, v oblacích hlavy dujících větrů. Kolem středového výjevu další příběhy z Vergiliovy Aeineidy doprovázené nápisy. Nahoře nad výjevem s Neptunem, uprostřed zodiak (uprostřed Jupiter, Merkur (caduceus, okřídlený klobouk) a Venuše s Amorem orodující za Aenea u Jupitera). Vlevo Juno na voze taženém pávy a před ní Aeneas s vavřínovým věncem na hlavě, vpravo Venuše na voze taženém holubicemi, před ní Amor (toulec), kolem putti., Zlatohlávek 1997#, 39, č. 12., and Dílo převedeno do sbírek NG roku 1949 ze sbírek NM v Praze. Název Quos Ego je doslovnou citací z Vergilia. List je ilustrací jedné epizody z Aeineidy, příběh Aenea a Dídó, graficky zpracovaný podle malby Raffaela (nedochovala se). Zobrazení Neptuna tišícího bouři bylo velmi oblíbeným ikonografickým typem, jeho smyslem je alegorické vyjádření trestu za neposlušnost větrům, kteří bouři vyvolaly bez jeho svolení.
Freska: Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, fialový plášť, mošna s popruhem přes rameno) v levici drží kaduceus, mečem usekává hlavu Argovi. Argus (hlava posetá očima, zlatý plášť, pastýřská hůl) leží na zemi a spí pod stromem. Za Argem nymfa Ió proměněná v bílou jalovici. V prozářeném otvoru v oblacích Juno umisťuje oči Argovy na ocasní pera páva., Karner 2007#, 134., and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech.
Freska: Jupiter (koruna, zlatá tunika s rukávy, červený plášť) sedí na oblaku, v pravé ruce okřídlený blesk, v levé orla. Po jeho levici sedí na oblaku Juno (pruhovaná tunika s rukávy, červenozlaté šaty, zelená kazajka, vlající závoj) , hlavu a jednu nohu obnaženou nad koleno má obrácenu ke svému muži, horní polovinou těla se však od něj odvrací a pravá ruka je zdvižena v odmítavém gestu. Po Jupiterově pravici sedí na oblaku Venuše (zdobené červené šaty s výstřihem a síťkou ke krku, zlatý plášť) sedí s nohama odvrácenýma od Jupitera, horní polovinou těla se k němu obrací. Vedle Venuše nahý Amor s lukem a toulcem na zádech, levou paži vztaženou k Venušině rameni., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneidy. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros). Shromáždění bohů v oblacích nad bojištem bylo obvyklou součástí ilustrací k Vergiliově Aeneidě.
Freska: nahý Neptun (koruna) sedí na oblaku s trojzubcem v pravici. Po jeho pravé straně sedí Merkur (okřídlený klobouk, krátká zelená tunika, zlatý plášť, okřídlené vysoké boty) v levé ruce saduceus, pravou ukazuje na zem. Mezi ním a Neptunem Vulkán (dlouhé bílé vlasy a vousy, okolo pasu zlatý plášť) se zapálenou pochodní v ruce. Po Neptunově pravé ruce stojí Minerva (přilba se sovou, brnění, štít a kopí), pod ní leží Juno (zelené šaty, bílý závoj)., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneis. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).