Příspěvek k bádání o laténské civilizaci v chronologických stupních LT C2 až LT D se zakládá na analýze 17 typů artefaktů, které lze jako doklady dálkových kontaktů rozpoznat na základě studia archeologické literatury. Tato část je doplněna metodologickými úvahami především o užití map rozšíření nálezů a o problémech souvisejících s podobnými studiemi. Ve druhé části je důraz položen na vztahy mezi Čechami a Galií. Studium indikátorů dálkových kontaktů umožnilo rozpoznat význam některých výjimečných lokalit (např. Bibracte, Manching, Stradonice). Byl konstatován jednak význam mince jako početně nejhojněji zastoupeného indikátoru, jednak role některých lokalit, především oppid, v Čechách zejména Stradonic. and On the study of long-distance contacts in the Late La Tène period. This contribution to research on the La Tène civilization in the chronological degrees LT C2 to LT D is based upon the analysis of 17 types of artifacts which can be defined as evidence of long-distance contacts on the basis of a study of archeological literature. This part is supplemented with methodological considerations regarding primarily the use of distribution maps and the problems connected with similar studies. In the second part, emphasis is placed on relations between Bohemia and Gaul. The study of indicators of long-distance contacts made it possible to identify the importance of some exceptional localities (e.g. Bibracte, Manching, or Stradonice). Both the significance of coins – as the most abundant indicator represented – and the role of some localities (mainly oppida), especially Stradonice in Bohemia, were established.
Článek je příspěvkem do diskuse, zda v době laténské existoval rozvinutý obchod, kdo jej ovládal, jaký měl význam v tehdejším hospodářství. Po vymezení pojmu (za obchod je považována každá mírová směna) je otázka zkoumána na území střední Evropy. Zde lze pozorovat rozvinutý obchod již od neolitu. Obchod v době laténské plynule navazoval na dávné místní tradice této činnosti. Veškeré obchodní aktivity Čech se sousedními krajinami musely překonávat neosídlená území hraničních pohoří, a lze je tedy považovat za dálkové obchodní kontakty. V článku je na příkladech distribuce soli a mlýnských kamenů ukázáno, že obchod v době laténské hrál mimořádně významnou hospodářskou i společenskou roli. Ve střední Evropě byl obchod výhradně v rukou domácího obyvatelstva, nejspíše tedy Keltů. Není proto nutné pochybovat o tom, že podobně tomu bylo i v Galii, kde je některými historiky existence keltského obchodu zpochybňována. and This article is a contribution to the discussion of whether highly developed trade existed in the La Tène, who controlled it, and how significant it was for the economies of the time. After a definition of terms (‘trade’ is here understood to mean any peaceful exchange of goods), the question is considered for the lands of Central Europe. In this region, developed trade can be observed as early as during the Neolithic; trade in the La Tène period was entirely related to the ancient local traditions of such activity. Any trading activity between Bohemia and the neighbouring regions had to cope with the unsettled territory of the border mountains, and can thus be regarded as comprising long distance trade contacts. Using the examples of the distribution of salt and quernstones, the article demonstrates that trade played an exceptionally important economic and social role in the La Tène. In Central Europe trade was exclusively in the hands of the local population, most likely Celts; there is thus no need to doubt that the situation in Gaul was similar, where some historians have cast doubt on the existence of Celtic trade.
This article covers the transformation of the ideal of a bishop and the bishop’s role during the Migration Period using the example of Gaul. Following a short description of the methodology, the ideal of the bishop in the period before the migration is discussed. The main aspects of the transformation of this ideal and the role of the bishop are then analysed, followed by any introductory analysis of the source materials where the developments in Gaul are compared with other regions, primarily North Africa. The specific development of the gallic episcopate and gallic society is finally evaluated using the German Bischofsherrschaft medieval studies concept.