Štukový reliéf: Cornelia (dlouhé šaty bez ozdob), vdova po Tiberiovi Semproniovi Gracchovi, sedí na podušce na trávě a kojí dceru Sempronii, její dva synové, Gaius a Tiberius, oba nazí, si před ní hrají, zápolí o vavřínovou větvičku, kterou drží starší Tiberius Gracchus., Lejsková-Matyášová 1960#., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587). Všechny výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství, dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě. Tiberius Gracchus, se stal tribunem lidu, navrhl a realizoval pozemkovou reformu. Po jeho smrti v ní pokračoval jeho mladší bratr Gaius. Římanka Cornelie z dětmi, patrně odkazuje na věkový rozdíl mezi manželi a na očekávání dědice Rožmberských držav, kterého se však Vilém nedočkal.