This article discusses the thought of the Czech Marxist philosopher, writer, and poet Egon Bondy (1930–2007) and his dialectical interpretation of Buddhist philosophy, which strongly influenced Bondy’s “nonsubstantial ontology” with its teaching about the Emptiness (śūnyatā) of all entities, the central concept in the philosophy of the Buddhist monk Nāgārjuna (ca 150–250 AD). The second, shorter part of the article outlines recent developments in the field of philosophy inspired by Marxism and Buddhism.
This text presents Egon Bondy’s political thought at the turn of the 1940s and 1950s, with special focus on his texts “The Dictatorship of the Proletariat” and “2000” (both written in 1949/1950), which represent one of the first expressions of Marxist criticism of Soviet-type society after 1948 in Czechoslovakia. The introductory study analyses Bondy’s evaluation of the Soviet Union as “fascism in its most advanced form”, and the implications of the fusion of economic and political power. It also points to the continuity of this type of Marxist criticism with earlier critiques written by Josef Guttmann and Záviš Kalandra in the 1930s and 1940s, while also pointing out how these texts by Bondy in some ways anticipated his later analyses from the 1960s, in which he understood Eastern Bloc regimes as examples of state capitalism. Following this introduction, we print a revised and annotated edition of Bondy’s “Dictatorship of the Proletariat.” and Petr Kužel (ed.),
Tato diskusní studie se věnuje ontologickým a etickým otázkám, jež se objevily v knize Myšlení a tvorba Egona Bondyho, jejímž editorem je Petr Kužel. Jedná se o první monografií věnovanou dílu tohoto originálního myslitele. V úvodní části se zabývám důvody, které vedly k dosavadnímu opomíjení Bondyho díla ze strany interpretů filosofie. V druhé části shrnuji axiologické a logické argumenty předložené autory ontologického oddílu knihy, které mají dokázat, že Bondyho opuštění kategorie substance bylo oprávněné. Pak se zabývám dvěma možnými námitkami proti axiologickému zdůvodnění nesubstanční ontologie a námitkou proti jejímu zdůvodnění logickému. Ve všech částech studie nicméně ukazuji, že Bondy předjímal řadu zásadních témat současné ontologie a teorie umělé inteligence, které se objevují např. v díle Slavoje Žižka nebo Nicka Bostroma. V závěru formuluji několik témat, na něž by se podle mého názoru mělo zaměřit další bondyovské bádání., This discussion study addresses the ontological and ethical questions that can be found in Myšlení a tvorba Egona Bondyho (The Thought and Creative Work of Egon Bondy), edited by Petr Kužel. This is the first monograph dedicated to the work of this original thinker. In the introductory part, I deal with the reasons that led to Bondy’s work being neglected up to this point in time by those who interpret philosophy. In the second part, I summarize the axiological and logical arguments put forward by the authors of the section of the book concerned with ontology, which should show that Bondy’s abandonment of the category of substance was justified. Then I explore two possible objections to the axiological justification of a non-substantial ontology and an objection to its logical justification. Nonetheless, in all parts of the study I show that Bondy anticipated a number of the principal themes of contemporary ontology and the theory of artificial intelligence, which have figured, for example, in the work of Slavoj Žižek or Nick Bostrom. In the closing part, I formulate some topics that, I believe, further research on Bondy should focus on., and Cette étude à l’diskussion se consacre aux questions ontologiques et éthiques que l’on peut découvrir dans le livre Myšlení a tvorba Egona Bondyho (La pensée et l’oeuvre de Egon Bondy) édité par Petr Kužel. Il s’agit de la première monographie consacrée à l’l’oeuvre de ce penseur originel. Je m’occupe dans l’introduction des raisons qui ont initié les interprètes de la philosophie à négliger son oeuvre. Je récapitule dans la seconde partie les arguments axiologiques et logiques présentés par les auteurs de la section ontologique du livre qui devraient prouver la justesse de l’abandon par Bondy de la catégorie de substance. Je m’occupe ensuite par des objections possibles contre la preuve axiologique de l’ontologie non substantielle et par l’objection contre sa preuve logique. Je démontre dans toutes les parties de mon étude que Egon Bondy anticipait un nombre considérable de sujets principaux de l’ontologie contemporaine ainsi que de la théorie de l’intelligence artificielle que l’on peut trouver dans les ouvrages de Slavoj Žižek ou Nick Bostrom par exemple. Je formule dans la fin plusieurs thèmes sur lesquels devrait se concentrer en avenir selon mon opinion la recherche s’occupant de l’oeuvre de Egon Bondy.